reklama

Nezisková organizace pravidelně zveřejňuje zprávu obsahující hodnocení stupně demokratické svobody v jednotlivých zemích. Podle nejnovějších závěrů rozhodnutí Spojeného království opustit EU a vítězství Donalda Trumpa zvýšily obavy z nestability a povzbudily populisty ve střední a východní Evropě a na Balkáně.

„Kritická většina lídrů v oblasti otevřeně odmítá myšlenku liberální demokracie. Populismus je stále kombinován se surovým etnickým nacionalismem, a to způsobem, který ohrožuje mír v Evropě,“ varuje Nate Schenkkan, ředitel projektu Nations in Transit.

Výzkumníci z Freedom House hodnotí zemí na stupnici od 1 do 7 v sedmi kategoriích - národní demokratická správa; místní demokratická správa věcí veřejných; volební proces; nezávislé sdělovací prostředky; občanská společnost; právní rámec a nezávislost; a korupce. 1 je nejlepší skóre a 7 nejhorší.

Hodnoceno bylo celkem 29 zemí střední a východní Evropy, Balkánu a Eurasie, 9 z nich, včetně České republiky, patří do EU. Maďarsko zaznamenalo nejnižší hodnocení z hlediska demokracie v regionu střední Evropy a Polsko dosáhlo nejhoršího výsledku od spuštění projektu. Obě země jsou Bruselem dlouhodobě kvůli situaci kritizovány.

Hodnocení Budapešti klesá postupně od roku 2008, kdy dostala známku 2, podle nejnovější analýzy se dostala až na 3,54. „Viktor Orbán v Maďarsku a Jarosław Kaczyński v Polsku se otevřeně vysmívají myšlence, že demokracie vyžaduje nezávislé instituce nebo omezení vlády většiny,“ varuje Schenkkan. „Neexistuje žádná důležitější scéna pro obranu demokracie než střední Evropa,“ dodává.

Pohoršily si také balkánské země - Bosna, Chorvatsko, Makedonie a Srbsko klesly v žebříčku, naopak v Černé Hoře a Kosovu se demokracie zlepšila. Podle zprávy 2017 si také lépe vedou Ukrajina, Rumunsko a Kosovo.

Zpráva také několikrát zmiňuje Českou republiku – její hodnocení se zdrží zhruba na stejné úrovni, dostala známku 2,25. „V České republice, na Slovensku, v Bulharsku a na Ukrajině utrpěl pokles indikátor občanské společnosti kvůli zvýšenému vlivu násilných extremistických a nesnášenlivých skupin ve veřejném diskursu,“ uvádí se v materiálu. Píše se v něm také, že uprchlická krize v těchto zemích „probudila neliberální skupiny a vyvolala prudký nárůst nenávistných výroků a radikální mobilizace“.

Konkrétně je pak zmíněn prezident Miloš Zeman a jeho vystoupení na akci „islamofobní krajní pravice, protože se objevil na shromáždění Bloku proti islámu“.

reklama