Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzské volby jako rána pro Putina? Úspěch Macrona může Rusku zavařit

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Praha - Zítra čeká francouzského voliče nelehký úkol. Vybere si mezi jedenácti vážnými kandidáty na post francouzského prezidenta. V atmosféře všudypřítomné obavy z možného dalšího teroristického útoku mají největší šanci dostat se do druhého kola čtveřice kandidátů Emmanuel Macron, Jean-Luc Mélenchon, Marine Le Penová a Francois Fillon. Podle komentátora Teodora Marjanoviče by bylo vítězství centristy Macrona fackou pro Putina, píše v Hospodářských novinách.

Podle komentátora Teodora Marjanoviče je dnes jakýmsi trendem, že politici sází na izolacionismus. Ten prý politici hlásí v často šovinistických a nenávistně zabarvených projevech.  Zmiňuje konkrétní příklady. „Amerika vpřed, tedy jako jediná, Británie pryč, tedy z EU, Česko obehnat vojenskými divizemi, tedy coby barikádou před lidmi v nouzi, a tak dále, však to znáte,“ píše Marjanovič.

Pokud by v nastávajících francouzských prezidentských volbách uspěla kandidátka nacionalistické Národní fronty Le Penová, lze to chápat jako důsledek úspěchu Donalda Trumpa v USA a vítězství podporovatelů odchodu Britů z Evropské unie. „Dvoukolové prezidentské volby mají ovšem pro favority tu nevýhodu, že v kole druhém se mohou vypadnuvší kandidáti spojit proti vám. Pokud zkrátka kromě Le Penové z prvního kola postoupí středolevicový konsenzuální prounijní Emmanuel Macron, lze očekávat, že právě jej, nikoli ji ostatní adepti v kole druhém podpoří,“ domnívá se Marjanovič. Podle něj tak případné vítězství Le Penové v prvním kole neznamená žádnou tragédii.

Marjanovič se domnívá, že v takovém případě by zvítězil právě Macron. Takový výsledek by prý byl interpretován jako vzpoura proti rozbíjení Evropy a také „jako facka Vladimiru Putinovi,“ myslí si. Le Penová, ale třeba i Francois Fillon jsou známí svým vstřícným postojem vůči Rusku. Le Penová by se i zasadila o zrušení protiruských sankcí.

„Macronův nástup bychom interpretovali jako vzkaz, že dosavadní západní politický systém sice v lecčems pokulhává, a zprotivil se tak spoustě lidí, ale Francouzi si uvědomili, že nic lepšího nikdo nevymyslel. A že tedy nechtějí hazardovat s jeho likvidací a jít za hlasem lepenovské, ba putinovské sirény,“ předpovídá. Voliči by se tímto otočili zády k „protiunijním křiklounům.“

Případné vítězství Macrona by mohlo mít důsledek pro následné německé volby. Pro Angelu Merkelovou by tak podle Marjanoviče mohl znamenat jakousi „vzpruhu“. Volby v Německu se budou konat letos v září. Zkrátka  francouzské volby jsou teď „přelomové.“

 

Témata:  Marine Le Pen Vladimír Putin Emmanuel Macron Francie volby ve Francii

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.