Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Někteří v Británii si o brexitu stále dělají iluze, varuje Merkelová. Pak se pustila do Erdogana

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová se dnes vyjádřila k několika tématům, které hýbou politikou. Berlín bude podle ní velmi pozorně sledovat, jak Turecko provádí změny ústavy, o nichž nedávno rozhodli občané v referendu. Promluvila také o brexitu.

Británie nebude mít po vystoupení z Evropské unie stejná nebo dokonce větší práva než ostatní členské země, zdůraznila také Merkelová. "Může to jít a půjde to jenom v tomto pořadí, a nikoli obráceně," nechala se slyšet šéfka německé vlády. "Čím rychleji bude britská vláda připravena ke konstruktivním řešením, tím dříve se můžeme zabývat jejím přáním už během vyjednávání o vystoupení jednat o budoucím vztahu Británie s Evropskou unií," poznamenala také. Bez pokroku ve vyjednávání o vystoupení nemá podle ní takový postup smysl.

"Jasné také je, že třetí země (ve vztahu k EU), a tou Británie bude, nemůže a nebude mít stejná práva nebo dokonce lepší postavení než člen Evropské unie. Rovněž v tom má všech 27 zemí i evropské instituce jasno," míní Merkelová. "Milí kolegové, milé kolegyně, možná si myslíte, že to jsou všechno samozřejmosti, ale musím to bohužel říci takto jasně, protože mám pocit, že si o tom někteří v Británii ještě dělají iluze," podotkla šéfka německé vlády.

Kancléřka spolkové republiky dnes také poznamenala, že se Berlín bude zasazovat o to, aby Němci žijící v Británii měli co nejdříve jasno, zda a jak se jich brexit konkrétně dotkne. Britům žijícím v Německu je podle ní země připravena dát "férovou nabídku". Konkrétněji ji neupřesnila.

Návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšiřují pravomoci hlavy státu, přijali Turci v referendu těsnou většinou v polovině dubna. O změny usiloval především současný prezident Recep Tayyip Erdogan, který bude pravděpodobně i příští hlavou státu.

Průběh referenda, jak dnes připomněla Merkelová, kritizovali pozorovatelé OBSE. Za protiprávní označili například náhlé rozhodnutí volební komise započítat i neorazítkované hlasy či podmínky kampaně před samotným hlasováním. Turecká vláda musí podle Merkelové na zprávu OBSE reagovat a zodpovědět všechny otázky.

Někteří němečtí i další evropští politici po tureckém referendu o změnách ústavy volají po ukončení přístupových rozhovorů unie s Ankarou. Vláda Merkelové, pro niž je Turecko důležitým partnerem při řešení migrace, to zatím odmítá.

Německá kancléřka se dnes ve svém projevu před Spolkovým sněmem vrátila také k případu novináře Denize Yücela, který už je několik měsíců v tureckém vězení, podle kritiků bezdůvodně.

"Abych to řekla jasně, s právním státem není slučitelné, když exekutiva, v tomto případě turecká exekutiva, předem někoho odsoudí, jako se to stalo veřejně s Denizem Yücelem," prohlásila Merkelová za potlesku poslanců. O Yücelovi jako o vinném opakovaně mluvil turecký prezident Erdogan.

Témata:  Angela Merkelová Německo Turecko Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 15:53

Deset let od smrti Bořka Šípka. Havlova hradního architekta přemohla rakovina

Na pátek třináctého připadá velmi smutné výročí. Je to dnes deset let, co Bořek Šípek podlehl vážné nemoci. Bylo mu 66 let. Šípek se proslavil jako hradní architekt za Havlovy éry i jako partner jedné ze známých českých zpěvaček. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.