Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzská média považují volby za historické stejně jako neúčast

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Paříž - Ve 2. kole francouzských parlamentních voleb zvítězilo hnutí Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona se spojeneckou formací MoDem. Média píšou o historických volbác, ale i historické neúčasti voličů. Také připomínají, že Macronova strana nedosáhla až takové převahy, jakou předpovídaly průzkumy.

Republika v pohybu s MoDem mají podle ještě ne konečných výsledků po nedělním, druhém kole voleb více než 340 z 577 parlamentních křesel. Průzkumy předpokládaly, že centristé obsadí kolem 440 křesel.

Odborníci to dnes komentují tak, že voliči nedali prezidentovi pro splnění reformních plánů úplně volnou ruku. "Ale je neoddiskutovatelné, že většinu má. To mu usnadní úkol, ale rovněž zvýší očekávání," napsal komentátor listu Les Echos.

Deník Le Monde upozornil, že se po volbách vymění obsazení 75 procent parlamentních křesel, což je rekord. Ze 577 poslanců zvolených v minulých volbách v roce 2012 do lavic už znovu nezasedne 432 osob. Specialista na ústavní právo Didier Maus řekl, že se volilo "proti všemu, co bylo spojeno s minulým systémem a že se nyní zkusí něco jiného".

"Vítězství pro centristy", nazval svůj materiál k volbám levicový list Libération. Ekonomický list Les Echos doplnil diagram budoucího rozložení sil v parlamentu titulkem "Vítězná sázka". Pravicový deník Le Figaro připomenul pro Macrona stejně úspěšné nedávné prezidentské volby a shrnul to v titulku "Po Elysejském paláci i Národní shromáždění".

Témata:  volby ve Francii 1 Francie Emmanuel Macron Republika v pohybu

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.