Pořádná ostuda? Česko je základnou pro operace ruských špionů ve Střední Evropě a NATO, tvrdí server

Podle magazínu Foreign Policy je třeba, aby státy Severoatlantické aliance NATO posílily své obranné rozpočty. To žádá i americký prezident Donald Trump, státy jako je Česko by na obranu měly dávat 2 procenta HDP. 

Autor článku Mark Galeotti předpokládá, že navýšení těchto rozpočtů povede v důsledku k větší jednotě a akceschopnosti celé aliance, dokonce i v otázkách humanitárních operací. Zároveň je ale třeba stanovit, na co se dané peníze použijí. Způsob války se mění do podoby, kdy se největší hrozbou stávají hackerské útoky, fake news a špionáž. Západ pokulhává v mechanismech, které by těmto "útokům" zabránily. Peníze je třeba dávat na policejní složky, informační a bezpečnostní služby.

Na první pohled se zdá, že jde o záležitost vnitrostátní a s touto problematikou se musí každý stát prostřednictvím vnitřních bezpečnostních složek a ministerstva vnitra musí vypořádat sám. Skutečnost je jiná, i mizerná ochrana kyberprostoru té které země totiž může být potencionální jiskrou pro širší konflikt.

Příkladem, že tomu tak je, může být čerstvý člen aliance, Černá hora. Ta se sice členstvím v NATO ochránila před možným vojenským zásahem ze strany Ruska, krátce po vstupu do aliance se ale stala terčem rozsáhlého kybernetického útoku, experti ho spojují právě s jejich vstupem do aliance, jež se někomu nemusel líbit. Černá hora se domnívá, že za operací stojí Rusko, to zásah popírá. 

Evropa je podle magazínu v politické válce a je třeba zdokonalit mechanismy "hybridní obrany". Státy by se měly umět bránit před propagandou, která může vyvolat sociální nepokoje v zemi a podporovat extremistická uskupení. Policejní složky by měly vědět, co dělat v případě krizí a nepokojů v ulicích, jak situace zvládat a ne ještě víc vyhrotit. Podle výzkumu, který má magazín k dispozici, jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly, jak se s hybridními hrozbami vypořádávají.

Nejvíce peněz se policejním složkám dostává v Řecku a Bulharsku, nejméně naopak v Dánsku, Lucembursku, Norsku a Španělsku. Na zpravodajské a bezpečnostní služby dává nejvíc peněz Velká Británie, nejméně Belgie.

"Je široce potvrzeno, že například Česká republika (která na kontrarozvědku dává méně než je průměrná hodnota) je základnou pro operace ruské rozvědky napříč Střední Evropou a NATO, a srdce Evropské unie Belgie (která dává na rozvědku ještě méně), je hřištěm pro moskevské strašáky," píše se ve zprávě. 

Moskevskou hrozbu si uvědomují země jako Bulharsko a Estonsko, jejich výdaje na rozvědky jsou také nadprůměrné. To ovšem nestačí, aby byl boj s hybridními hrozbami účinný, je třeba vytvořit sadu dat, kterou by mohly využívat všechny členské země a zefektivnit tak boj s těmito hrozbami.  

Témata:  Donald Trump,  Tajná služba Spojených států amerických,  NATO (Severoatlantická aliance),  Česká republika,  Rusko