Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francie potvrdila schůzku k řešení krize v Libyi, Macron se sejde s premiérem Sarrádžem i generálem Haftarem

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý sejde s premiérem libyjské mezinárodně uznané vlády Fáizem Sarrádžem a generálem Chalífou Haftarem, jehož jednotky ovládají východ Libye. Jednání má podpořit snahy OSN o politickou dohodu v zemi.

Účastníkem úterních diskusí v La Celle-Saint-Cloud u Paříže bude také nový zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Hassan Salamé z Libanonu.

Podle prohlášení Macronovy administrativy je cílem vznik státu, který zajistí Libyjcům základní potřeby a bude mít jednotnou armádu podléhající civilnímu dohledu. "Je to třeba ke kontrole libyjského území a jeho hranic tak, aby bylo možné zakročit proti teroristickým skupinám a pašování zbraní i migrantů," uvedl francouzský prezidentský palác.

Haftar, který má podporu Egypta a Spojených arabských emirátů, se již v květnu se Sarrádžem dohodl na spolupráci s cílem vyvést zemi z krize. Vzájemné rozpory se jim ale dosud překonat nepodařilo.

Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války a právě to usnadňuje převaděčům vypravovat ze země především k italským břehům další a další lodě s migranty. 

Témata:  Libye Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 19:36

Diana by se obracela v hrobě. Jak by se dívala na to, že William se odmítá usmířit s Harrym?

Vztah prince Williama a prince Harryho prochází těžkou zkouškou a jejich odcizení je o to bolestivější, že jejich matka, princezna Diana, vždy trvala na tom, aby se navzájem podporovali. Podle životopisce Diany, Andrewa Mortona, často říkala, že má dva syny z jednoho prostého důvodu – mladší bude vždy oporou staršímu v jeho osamělém úkolu budoucího krále.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.