Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

To, co dělá, není v pořádku. Merkelová kritizuje Schrödera kvůli postu v koncernu Rosněfť

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová dnes v živě přenášeném rozhovoru s deníkem Bild kritizovala Gerharda Schrödera (SPD), který se patrně stane členem dozorčí rady ruského ropného koncernu Rosněfť.

"To, co dělá Schröder, není podle mě v pořádku," řekla kancléřka. "Já nezamýšlím přijímat jakékoliv posty v hospodářství," dodala k plánům po skončení své politické kariéry.

Schröder je známý dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Už v minulosti vysloužil kritiku za to, že se krátce poté, co v roce 2005 skončil ve funkci kancléře, stal předsedou dozorčí rady konsorcia plynovodu Nordstream. Nyní by se měl stát členem dozorčí rady ropného gigantu Rosněfť.

Ten čelí sankcím EU. Řadě sociálních demokratů také vadí, že jejich bývalý předseda má ročně inkasovat 350.000 dolarů (7,8 milionu korun), což zřejmě straně, která tolik zdůrazňuje téma spravedlnosti, u voličů před zářijovými parlamentními volbami nepřidá.

Témata:  Gerhard Schröder Angela Merkelová Německo Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.