Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kábulem otřásla exploze, pak se přidala střelba. Útok na šíitskou mešitu si vyžádal nejméně dvě oběti

Afghanistán
Afghanistán
Foto: Pixabay

Kábul - Jedna ze šíitských mešit v afghánské metropoli se dnes stala terčem útoku ozbrojenců, na místě jsou mrtví a zranění. Některé zdroje hovoří až o 16 obětech. Svědci citovaní agenturou Reuters slyšeli výbuch následovaný střelbou.

Policie oblast na severu Kábulu uzavřela a na místo byly přivolány speciální jednotky. Podle afghánské televize Tolo bylo v době útoku v mešitě množství věřících, kteří se shromáždili k pátečním modlitbám.

Mluvčí afghánského ministerstva vnitra Nadžíb Daníš řekl, že útok provedli tři nebo čtyři muži. Jeden z nich byl sebevražedný atentátník, který se uvnitř mešity odpálil. Podle svědků byli útočníci rovněž vyzbrojeni granáty.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že do městských nemocnic byli převezeni nejméně dva mrtví a 15 zraněných. Mezi mrtvými je duchovní, který v mešitě vedl kázání, a člen ostrahy mešity. Nejmenovaný představitel ministerstva vnitra, kterého citovala agentura Reuters, prohlásil, že zabito bylo 14 civilistů a nejméně dva policisté.

Většina Afghánců se hlásí k sunnitské větvi islámu, šíitský islám vyznávají například menšinoví Hazárové. Sunnitští radikálové na šíity hledí jako na odpadlíky od víry a často na ně útočí.

Témata:  Afghanistán teroristické útoky v Afghánistánu

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 13:27

Lidé jsou hloupí, napsal v dopise. Poslední slova T. G. Masaryka ale v obálce nebyla

Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.