Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová je pro jadernou dohodu s KLDR jako s Íránem

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová naznačila, že by se se Severní Koreou mohla uzavřít podobná dohoda o ukončení jaderného programu jako před dvěma roky s Íránem.

 V rozhovoru v dnešním vydání německého nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung řekla, že by byla připravena účastnit se diplomatické iniciativy s cílem zastavit severokorejský jaderný a raketový program za podobných podmínek jako toho bylo dosaženo v íránském případu.

"Pokud by byla naše účast v rozhovorech žádoucí, okamžitě bych řekla 'ano'," prohlásila Merkelová.

Írán omezil svůj jaderný program výměnou za zrušení hospodářských sankcí v rámci dohody, kterou v roce 2015 podepsal s USA, Ruskem, Čínou a Británií, Francií a Německem. Podle Merkelové byla dohoda výsledkem dlouhého a trpělivého diplomatického úsilí, které nakonec přineslo své ovoce.

"Dokázala bych si představit, že by takový formát byl použit k ukončení konfliktu se Severní Koreou," sdělila Merkelová s tím, že by Evropa a zejména Německo mělo být připraveno sehrát v tom aktivní roli. Nové závody ve zbrojení, které v regionu nyní vypukly, nejsou podle ní v zájmu nikoho.

Témata:  Angela Merkelová Německo Severní Korea

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.