Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Gayové a lesby mohou ode dneška v Německu uzavírat manželství

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

Berlín - Gayové a lesby mohou ode dneška v Německu vstupovat do manželství a adoptovat děti. Německo se tím zařadilo mezi zhruba 20 zemí na světě, které na celostátní úrovni umožňují uzavírat homosexuální sňatky.

Homosexuální manželství i adopci dětí páry stejného pohlaví legalizoval zákon, který německý parlament přijal nečekaně na konci června.

Jedněmi z prvních homosexuálů, kteří dnes manželství uzavřou, jsou Berlíňané Bodo Mende a Karl Kreile. "Má to pro nás velký emocionální a symbolický význam," říká Kreile. "Přechod od registrovaného partnerství k manželství ukazuje, že nás spolková republika uznává jako zcela rovnoprávné a to je pro nás velmi důležité," poznamenává.

V příštím týdnu se pak očekávají první žádosti o adopci dětí. Podle Jörga Steinerta, který vede Sdružení leseb a homosexuálů v Berlíně a Braniborsku, o adopci bude žádat třeba jeden pár z berlínské čtvrti Marzahn, který už má dnes dané dítě v péči.

Také Steinert si pochvaluje, že díky novému zákonu jsou homosexuálové postaveni naroveň heterosexuálům. Zároveň ale zmiňuje jednu maličkost, která podle něj ukazuje, jak byl na takovou změnu stát připraven. Registr manželství počítá i dnes jen se svazkem muže a ženy, software neumožňuje zanést do databáze dvojici osob stejného pohlaví. V případě Boda Mendeho a Karla Kreileho tak jeden z nich bude muset být v registru zanesen jako žena. Ministerstvo vnitra chce věc v příštích měsících napravit.

Témata:  homosexuálové manželství Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.