Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Voda z Tibetu? Čína chce postavit 1000kilometrový tunel, projekt má však dva háčky

Čína
Čína
Foto: Pixabay

Peking - Vodu z Tibetu do pouště Taklamakan v čínské provincii Sin-ťiang má přivádět tunel o délce 1000 kilometrů. Jsou zde ale dva velké problémy. Jednak by stavba vyvolala pobouření Indie a Bangladéše, tedy zemí na dolním toku Brahmaputry. Druhým problémem je cena.

Podzemní kanál by prý z nehostinného regionu udělal "Kalifornii". Jeho zprovoznění je zatím velmi daleko, ale Čína si zřejmě projekt zkouší nanečisto při jiné stavbě na jihu země.

V provincii Jün-nan začala podle hongkongského deníku South China Morning Post (SCMP) čínská vláda v srpnu budovat více než 600kilometrový tunel určený k odklonu vody. Bude jej tvořit 60 úseků, každý z nich dost široký pro obousměrný vlakový provoz, přičemž obří potrubí povede skrz hory v oblasti s nestabilními geologickým podložím. Práce mají trvat osm let a vládu vyjdou zhruba na 78 miliard čínských jüanů (260 miliard Kč).

"Projekt v centrálním Jün-nanu je taková ukázka. Slouží k tomu, aby se vědělo, že máme znalosti a prostředky na stavbu superdlouhých tunelů v ošemetných terénech, zároveň za přijatelnou cenu," řekl SCMP Čang Čchuan-čching z Čínské akademie věd.

Odklon vody z horního toku Brahmaputry v Tibetu byl dříve zavrhován kvůli obrovské nákladnosti, nepřekonatelným stavebním výzvám, možným ekologickým dopadům a pravděpodobnosti odporu sousedních zemí (řeka teče podél severního úpatí Himaláje blízko hranice s Nepálem, následně se stáčí na jih do Indie a Bangladéše). Podle Čanga nyní Peking nenápadně a systematicky pracuje na vzkříšení projektu.

Wang Wej, který spolupracoval na posledním návrhu tibetského tunelu uvedl, že v různých výzkumných skupinách se na novém projektu podílí přes 100 odborníků. Tým kolem vědce ze Sečuánské univerzity v Čcheng-tu vybral jako místo nejvhodnější pro jeho začátek okolí města Sangri ve východním Tibetu. Wang odhaduje, že každý kilometr tunelu vedoucího složitým terénem by stál miliardu jüanů (3,32 miliardy korun).

Co se týče dopadu na tibetskou krajinu, vědec ze Sečuánské univerzity tvrdí, že bude minimální. "Nezanechá nějakou stopu na povrchu, na kterou budou moci ostatní země nebo ekologičtí aktivisti ukazovat," řekl Wang.

Čína si od megalomanského projektu slibuje zúrodnění provincie Sin-ťiang na sever od Tibetské náhorní plošiny označované za vodojem Asie. Sin-ťiang, jejíž velkou část tvoří poušť Taklamakan, trpí nedostatkem vláhy, přičemž Čang Čchuan-čching situaci v regionu přirovnává ke stavu v Kalifornii na začátku 20. století, dokud americký vládní projekt nepřesměroval vodu ze severu státu do údolí sv. Jáchyma (San Joaquin Valley), čímž se z oblasti stalo významné centrum zemědělství.

Témata:  tunel Čína Tibet

Související

Aktuálně se děje

10:52

Andrea Pomeje nebude lhát. Přiznala, jak ji poznamenalo napadení psem

Andree Pomeje se před několika týdny přihodila nemilá věc, když ji napadl vlastní pes. Leckdo by čekal, že to poznamenalo její vztah se zvířaty. Dýdžejka přiznala, že to tak doopravdy je. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ruská agrese sílí. Noční útok byl podle Ukrajinců největší za celou válku

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.