Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Voda z Tibetu? Čína chce postavit 1000kilometrový tunel, projekt má však dva háčky

Čína
Čína
Foto: Pixabay

Peking - Vodu z Tibetu do pouště Taklamakan v čínské provincii Sin-ťiang má přivádět tunel o délce 1000 kilometrů. Jsou zde ale dva velké problémy. Jednak by stavba vyvolala pobouření Indie a Bangladéše, tedy zemí na dolním toku Brahmaputry. Druhým problémem je cena.

Podzemní kanál by prý z nehostinného regionu udělal "Kalifornii". Jeho zprovoznění je zatím velmi daleko, ale Čína si zřejmě projekt zkouší nanečisto při jiné stavbě na jihu země.

V provincii Jün-nan začala podle hongkongského deníku South China Morning Post (SCMP) čínská vláda v srpnu budovat více než 600kilometrový tunel určený k odklonu vody. Bude jej tvořit 60 úseků, každý z nich dost široký pro obousměrný vlakový provoz, přičemž obří potrubí povede skrz hory v oblasti s nestabilními geologickým podložím. Práce mají trvat osm let a vládu vyjdou zhruba na 78 miliard čínských jüanů (260 miliard Kč).

"Projekt v centrálním Jün-nanu je taková ukázka. Slouží k tomu, aby se vědělo, že máme znalosti a prostředky na stavbu superdlouhých tunelů v ošemetných terénech, zároveň za přijatelnou cenu," řekl SCMP Čang Čchuan-čching z Čínské akademie věd.

Odklon vody z horního toku Brahmaputry v Tibetu byl dříve zavrhován kvůli obrovské nákladnosti, nepřekonatelným stavebním výzvám, možným ekologickým dopadům a pravděpodobnosti odporu sousedních zemí (řeka teče podél severního úpatí Himaláje blízko hranice s Nepálem, následně se stáčí na jih do Indie a Bangladéše). Podle Čanga nyní Peking nenápadně a systematicky pracuje na vzkříšení projektu.

Wang Wej, který spolupracoval na posledním návrhu tibetského tunelu uvedl, že v různých výzkumných skupinách se na novém projektu podílí přes 100 odborníků. Tým kolem vědce ze Sečuánské univerzity v Čcheng-tu vybral jako místo nejvhodnější pro jeho začátek okolí města Sangri ve východním Tibetu. Wang odhaduje, že každý kilometr tunelu vedoucího složitým terénem by stál miliardu jüanů (3,32 miliardy korun).

Co se týče dopadu na tibetskou krajinu, vědec ze Sečuánské univerzity tvrdí, že bude minimální. "Nezanechá nějakou stopu na povrchu, na kterou budou moci ostatní země nebo ekologičtí aktivisti ukazovat," řekl Wang.

Čína si od megalomanského projektu slibuje zúrodnění provincie Sin-ťiang na sever od Tibetské náhorní plošiny označované za vodojem Asie. Sin-ťiang, jejíž velkou část tvoří poušť Taklamakan, trpí nedostatkem vláhy, přičemž Čang Čchuan-čching situaci v regionu přirovnává ke stavu v Kalifornii na začátku 20. století, dokud americký vládní projekt nepřesměroval vodu ze severu státu do údolí sv. Jáchyma (San Joaquin Valley), čímž se z oblasti stalo významné centrum zemědělství.

Témata:  tunel Čína Tibet

Související

Aktuálně se děje

19. května 2025 15:01

Tragédie zasáhla ČHMÚ i ČT. Zemřel meteorolog Jan Šrámek (†48)

Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

Žraločí útoky: Proč tito mořští predátoři útočí na lidi a jak se riziku vyhnout?

Žraloci jsou odjakživa opředení mýty a strachem. Filmy jako Čelisti vytvořily v očích veřejnosti obraz krvelačných predátorů, kteří číhají těsně pod hladinou a vyčkávají na lidské oběti. Skutečnost je však mnohem méně dramatická – a mnohem zajímavější. Žraločí útoky na lidi jsou sice reálným jevem, ale z hlediska pravděpodobnosti se jedná o extrémně vzácné události. Přesto však existují a čas od času dojde k tragickým následkům. Proč k těmto útokům dochází a jak jim můžeme předejít?