Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pachatelé útoku na mešitu na Sinaji budou potrestáni, slibuje egyptský prezident

Egypt
Egypt
Foto: Pixabay

Káhira - Pachatele dnešního teroristického útoku na mešitu na Sinaji, při kterém přišlo o život více než 200 lidí, budou potrestáni, V televizním to prohlásil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí.

Sísí čin označil za zbabělý a kriminální, vyjádřil také soustrast všem příbuzným a rodinám pozůstalých. Egypt podle prezidenta bude pokračovat v boji proti teroru a podobné činy nezůstanou bez odezvy.

Útočníci se zaměřili na mešitu v Bir al-Abdu, vzdáleném asi 40 kilometrů západně od Aríše, který je střediskem provincie Severní Sinaj. Přijeli ve čtyřech terénních autech, nejdříve odpálili nálož a pak vešli dovnitř a začali střílet na účastníky poledních modliteb. Potom zapálili automobil před mešitou a oblast obklíčili, aby zabránili přístupu záchranářů a zdravotníků.

K akci se zatím žádná skupina nepřihlásila. Islamisté, jejichž cílem je svržení vlády prezidenta Abdal Fattáha Sísího, znásobili útoky na Sinajském poloostrově v roce 2013 po svržení tehdejšího prezidenta Muhammada Mursího. Ten byl do funkce zvolen jako představitel islamistického Muslimského bratrstva. Armáda po Mursího svržení tuto organizaci zařadila mezi teroristické skupiny.

Témata:  útok na mešitu na Sinaji Egypt Abd Fattáh Sísí

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.