Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Syrský Stalingrad? Za čtyři roky zemřelo v bitvě o Aleppo 30 tisíc lidí

Chlepšc přežil jeden z útoků v Aleppo. Co asi říkají rodiče svým dětem o občanské válce v Sýrii?
Chlepšc přežil jeden z útoků v Aleppo. Co asi říkají rodiče svým dětem o občanské válce v Sýrii?
Foto: YouTube

Damašek - Bitva o Halab (Aleppo) byla součástí probíhající občanské války v Sýrii. Město bylo dobyto Asadovou armádou s podporou ruských sil 22. prosince 2016 - jednalo se o největší vítězství vládního vojska nad povstalci od začátku války v roce 2011 a dobytí bylo vnímáno jako tzv. bod obratu.

Bývalé ekonomické středisko Sýrie a někdejší druhé největší město v zemi s 2,5 miliony obyvateli Halab, které leží na severovýchodě Sýrie, asi 50 kilometrů od tureckých hranic, bylo od 19. července 2012 rozděleno na dvě části. Východní část ovládali povstalci (zastoupena byla Svobodná syrská armáda (FSA) a další sunnitské skupiny jako Levantská fronta či radikálové z Fronty dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra) a v západní části vládla armáda prezidenta Bašára Asada s podporou bojovníků z Íránu, libanonského Hizballáhu a také z Ruska.

Boje ve městě začaly prakticky hned po ovládnutí některých částí povstalci v létě 2012, zásadní útok na Halab spustila vládní armáda s podporou ruského letectva 1. února 2016. V létě 2016 pak byla přerušena hlavní zásobovací trasa povstalců do města. Město bylo dobyto vládní armádou s podporou ruských sil 22. prosince 2016.

Město bylo výrazně zničeno, bitva byla někdy nazývána jako "syrský Stalingrad". Konfrontace byla podle svědků plná násilí na civilistech a útoků například na nemocnice a školy. Podle odhadů bylo zničeno přes 33.000 domů ve městě, list The Washington Post přirovnal devastaci Halabu ke Groznému a Drážďanům.

Za čtyři roky, pět měsíců a tři dny bitvy zahynulo přes 31.000 lidí, asi desetina z celé občanské války v Sýrii. Během bitvy byly obě strany několikrát obviněny z užití kupříkladu chemických zbraní, tzv. barelových bomb či útoků na záchranáře.

Historické centrum města, proslavené citadelou či orientálním súkem, jehož kryté chodby se táhnou v délce 12 kilometrů, bylo v roce 1986 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Minaret největší Umajjovské mešity se ale v dubnu 2013 při bojích zřítil a UNESCO pak v roce 2013 umístilo centrum města, kde bylo zničeno na 30 procent památek, na seznam světového dědictví v ohrožení.

Město, založené nejspíš někdy v šestém tisíciletí před naším letopočtem, je trvale osídleno od třetího tisíciletí před Kristem. Ve 12. století bylo město centrem muslimského odporu proti křižákům, kterým se sídlo nepodařilo dobýt. V srpnu 1138 ve městě a okolí při zemětřesení zahynulo na 230.000 lidí, což je považováno za šesté nejhorší zemětřesení v historii.

V roce 1260 dobyli město Mongolové, kteří zmasakrovali původní obyvatelstvo. V dalších stoletích bylo pod nadvládou egyptských mamlúků a v roce 1516 se stalo součástí osmanské říše. V ní byl Halab třetím největším městem po Istanbulu a Káhiře.

Ve 20. století začala rivalita s novou syrskou metropolí Damaškem. Asadův baasistický a alávitský režim potrestal město za podporu povstání islamistického Muslimského bratrstva v letech 1979-1982 a Halab též ekonomicky ztratil po podpisu dohody o volené výměně zboží s Tureckem v roce 2005, kdy mnoho malých firem zkrachovalo kvůli levnější turecké konkurenci.

Témata:  Aleppo Sýrie

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí v Česku? Ještě se ochladí, varují meteorologové

Květen je v Česku v posledních dnech poměrně chladný, přesto se v druhé polovině tohoto týdne ještě ochladí. Na horách se může vyskytnout sněžení, nejvyšší teploty klesnou o několik stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.