Berlín - V Německu se stále častěji diskutuje o tom, kdo do budoucna nahradí kancléřku Angelu Merkelovou (63). Největší šance se dávají Annegret Krampové-Karrenbauerové (55), ministerské předsedkyni Sárska.
Merkelovou výrazně oslabily zářijové parlamentní volby, v nichž konzervativní unie CDU/CSU přišla o 8,6 procentního bodu a dosáhla svého nejhoršího výsledku od roku 1949. Jejímu postavení rozhodně nepřidal ani listopadový krach rozhovorů o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, po němž někteří kritizovali styl, jakým je vedla. Bylo to první vládní vyjednávání za éru Merkelové, které skončilo neúspěchem.
Když se mluví o tom, koho by Merkelová nejraději po konci své politické kariéry viděla v čele CDU i Německa, objevují se nejčastěji tři jména - ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, místopředsedkyně CDU Julie Klöcknerové a šéfky sárské vlády Krampové-Karrenbauerové.
Von der Leyenová, která od roku 2005 vedla už trojici ministerstev, byla dlouho považována za favoritku na nástupnictví po Merkelové. V poslední době ale podle německých médií u současné šéfky vlády poněkud ztratila. Merkelové údajně vadí především dvě věci - to, že von der Leyenová kvůli způsobu řešení skandálu kolem pravicových radikálů v armádě ztratila podporu části vojáků, a především fakt, že si ani po letech nevybudovala dostatečnou základnu ve straně, která by jí do budoucna umožnila prosazovat vlastní politiku.
Výrazně lépe je na tom v tomto ohledu pětačtyřicetiletá Klöcknerová, která má v CDU silné postavení, což dokládá i to, že při poslední volbě místopředsedů získala nejvyšší procento hlasů.
Na rozdíl od von der Leyenové a Klöcknerové se Krampová-Karrenbauerová může pyšnit jak silným postavením ve straně, tak úspěchy v zemské politice. Vládu v druhé nejméně lidnaté spolkové zemi vede už od roku 2011. Své postavení ještě výrazně posílila loni, když se jí překvapivě jasně podařilo vyhrát zemské volby. Se ziskem 40,7 procenta hlasů za sebou zdejší CDU jasně nechala sociální demokraty (SPD).
Navíc Krampová-Karrenbauerová vystupuje jako umírněná a pragmatická politička, která by mohla křesťanské demokraty vést podobným stylem jako nynější kancléřka, a uchovat tak politické dědictví Merkelové, která stranu posunula výrazně do středu. Aby se ale přesvědčená katolička mohla stát kancléřkou, musí nejdříve prokázat své schopnosti na spolkové úrovni. Proto se počítá s tím, že ji Merkelová jmenuje do vznikající vlády velké koalice.
Témata: Angela Merkelová, Německo, Ursula von der Leyenová
Související
25. listopadu 2024 11:53
16. července 2024 16:17
25. listopadu 2022 8:53
13. října 2022 17:25
10. října 2022 16:50
4. října 2022 14:36
