Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Berlíně se přejmenovávají ulice, z názvů zmizí jména kolonizátorů Afriky

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Několik ulic berlínské čtvrti Wedding, které připomínají osobnosti spojené s německou kolonizací Afriky v 19. století, se brzy přejmenuje. Debata o tomto problému zabrala celých deset let. Nově se ulice ve čtvrti, ve které nyní žije řada lidí s kořeny v cizině, budou jmenovat po lidech, kteří proti německým kolonizátorům v Africe bojovali.

Frakce sociálních demokratů, zelených a strany Levice v zastupitelstva berlínské části Mitte (Střed) se po dlouhých debatách shodly, že ze seznamu ulic ve čtvrti Wedding zmizí Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí. Dohodu musí ještě stvrdit hlasování, které je však vzhledem k poměrům sil na radnici pouhou formalitou. "Africká čtvrť stále oslavuje kolonialismus a jeho zločiny," uvedli levicoví politici ve společném prohlášení. 

Adolf Lüderitz byl obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, badatel Gustav Nachtigal byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika na území dnešního Toga a Kamerunu a Carl Peters byl zakladatel kolonie Německá východní Afrika, jejíž hlavní součástí byla dnešní Tanzanie.

Na tabulkách budou nově jména Rudolfa Mangy Bella, bojovníka za svobodu Kamerunu, Anny Mungundaové a Corneliuse Frederikse, kteří bojovali proti německým kolonizátorům v dnešní Namibii. Část nynější Petersovy aleje ponese název protiněmeckého povstání Maji-Maji v někdejší Německé východní Africe.

Německo africké kolonie v 19. století získalo později než ostatní evropské státy a přišlo o ně během první světové války. Například v dnešní Namibii jejich krutovláda ale způsobila podle některých odhadů v letech 1904 až 1908 smrt až 100.000 místních obyvatel, především z kmenů Hererů a Namů.

Témata:  Německo Berlín

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.