Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSN: Velké politické fiasko, k pomoci syrským uprchlíkům se svět příliš nemá

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Brusel - Roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. Na úvod rozsáhlé mezinárodní konference zaměřené právě na pomoc těm, které občanská válka v Sýrii zasáhla nejvíce, to dnes v Bruselu prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

"A protože to selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné, je zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet," poznamenal Grandi. V důsledku sedm let trvajícího konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí, ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo jejich domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.

Šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock upozornil, že snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.

"V takové situaci nemůžeme řešit ani všechny urgentní záležitosti," prohlásil na konferenci. Prioritou OSN je tak pomoc pro přibližně 5,6 milionu lidí, kteří ji nutně potřebují přímo v Sýrii.

Komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU Johannes Hahn na konferenci upozornil na břímě, které na sebe už roky berou především země se Sýrií sousedící. Právě v nich se nachází většina uprchlíků. "Návratů je jen málo, neboť potřebné podmínky nejsou zcela viditelně naplněny. Snahy o deeskalaci, o trvalé příměří neuspěly. Syrský režim se odmítá smysluplně zapojit do mírových rozhovorů," uvedl Hahn.

Právě jasná politická podpora snah OSN o politické řešení krize prostřednictvím rozhovorů v Ženevě je spolu s novými finančními závazky na pomoc postiženým hlavním smyslem dnešní a středeční bruselské konference.

Spoluorganizátoři, kterými jsou OSN a EU, očekávají, že přes osm desítek delegací na pomoc milionům syrských uprchlíků přímo v zemi i v okolních státech poskytnou nejméně stejně jako loni, kdy se sešly nabídky za 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).

Do Bruselu přitom slíbili dorazit i zástupci Turecka, Ruska a Íránu, tedy zemí, které ke konfliktu v Sýrii přistupují jinak než západní země. Turecko bude na hlavní části konference ve středu zastupovat místopředseda vlády. Rusko a Írán, které podporují režim prezidenta Bašára Asada, zatím úroveň své delegace nepotvrdily.

Evropská unie a její členské země jsou přitom dlouhodobě největším poskytovatelem pomoci pro lidi zasažené syrskou krizí. Od jejího počátku již Evropa poskytla asi 10,6 miliardy eur (269 miliard Kč).

Své letošní příspěvky oznámí členské země až na konferenci samotné, Česká republika by měla přislíbit podobné peníze jako loni, celkem asi 220 milionů Kč. Česko pomáhá v Sýrii dlouhodobě. V letech až 2016 bylo na tuto pomoc vynaloženo téměř 500 milionů korun, v roce 2017 dalších 200 milionů Kč, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česko aktivně pomáhá i v Jordánsku nebo Libanonu, které jsou rovněž zasaženy syrským konfliktem. Soustřeďuje se zejména na pomoc syrským uprchlíkům a dětem.

Nynější dárcovská konference je už šestá v pořadí, ty předchozí se kromě loni v Bruselu konaly v Londýně a třikrát v Kuvajtu.

Témata:  Sýrie OSN (Organizace spojených národů) humanitární krize

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 21:56

Fialova vláda naposledy jednala mimo hlavní město

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.