Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sýrii - OSN očekává sumu 4,4 miliardy dolarů od dárcovská konference

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Brusel - Účastnící dárcovské konference k Sýrii dnes v Bruselu oznámí závazky nejméně v hodnotě 4,4 miliardy dolarů (asi 92,5 miliardy Kč), očekává šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock. Novinářům to řekl odpoledne na společné tiskové konferenci s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Česko letos přispěje 222 miliony korun, tedy podobnou částkou jako loni, potvrdil v Bruselu ČTK a Českému rozhlasu náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek.

"Loni jsme tu slíbenou částku i o něco překročili. Což bych řekl, že je chvályhodné, protože řada slibů, které se na různých konferencích dávají, se ne vždy naplní," poznamenal Šrámek.

Přesná konkrétní výše částky, která letos pomůže OSN a dalším mezinárodním organizacím s humanitární pomocí určené více než 13 milionům Syřanů, bude známá vpodvečer, po vystoupení všech více než osmdesáti delegací na dnešním bruselském jednání. Pokud se potvrdí Lowcockův odhad, bude vybráno o něco méně, než předpokládali organizátoři konference, tedy OSN a Evropská unie. Ty čekaly přinejmenším dorovnání loni přislíbené částky 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).

Lowcock ale připomněl, že někteří významní dárci, jako třeba USA, zatím letošní konkrétní příspěvky oznámit nemohou kvůli pokračujícím vnitrostátním debatám o rozpočtu.

Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová před novináři zdůrazňovala i další klíčový význam schůzky. Tím je podle ní fakt, že u jednoho stolu se sešli zástupci stran, které mají v syrském konfliktu zásadně odlišné zájmy a postoje.

"Uvědomme si, že před pouhým týdnem jsme byli na hraně obrovské regionální, pokud ne globální konfrontace. Vojenské konfrontace, která plynula z nesmírně dramatického chemického útoku," upozornila Mogheriniová. Společně se zmocněncem OSN pro Sýrii Staffanem de Misturou upozornila na faktickou paralýzu hluboce rozdělené Rady bezpečnosti OSN.

Rusko, které dnes na konferenci mezi mnoha ministry zahraničí zainteresovaných zemí zastupoval velvyslanec při EU Vladimir Čižov, v syrské krizi podporuje režim prezidenta Bašára Asada.

Čižov dnes při příchodu na jednání před novináři litoval, že Damašek jako "zástupce syrského lidu" nebyl na konferenci pozván. V úterý se jiné části rozsáhlého jednání účastnili zástupci syrské občanské společnosti a nevládních organizací.

Zástupci EU a OSN opakovaně žádají Moskvu, ale také Irán a Turecko, aby splnily své sliby z kazašské Astany a aby v Sýrii pomohly svým vlivem na Asada prosadit trvalé příměří. Podle Mogheriniové a de Mistury neexistuje vojenská alternativa k politickému řešení syrské krize prostřednictvím "smysluplných" rozhovorů pod garancí OSN v Ženevě. Ty se nyní prakticky ocitly ve slepé uličce.

V důsledku sedm let trvajícího syrského konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí - ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo své domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.

Snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.

Témata:  Sýrie EU humanitární krize

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.