Lublaň - Slovinsko v neděli rozhodne v předčasných volbách o novém složení svého parlamentu. Podle všech průzkumů by se vítězem měla stát Slovinská demokratická strana (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši, který se v předvolební kampani inspiroval volebním úspěchem maďarského premiéra Viktora Orbána s protiimigrační politikou. To dělá vrásky Evropské komisi, nicméně Janša nemá návrat do čela vlády jistý, protože rozhodně bude potřebovat partnery do koalice, s čímž podle médií může mít problémy.
Předvolební sondáže se v předpovědích procentního zisku jednotlivých hlavních stran a kandidátek dost rozcházejí, nicméně v pořadí se více méně shodují. SDS, jejíž předák Janša už byl předsedou vlády dvakrát (v letech 2004-2008 a 2012-2013), je ve všech první. Podle některých by mohl získat až kolem 25 procent hlasů. Jde ale o kontroverzního politika zatíženého několika soudními kauzami, o němž experti soudí, že nemá moc velký "koaliční potenciál". Z dosud parlamentních stran je zatím odhodláno spojit se s ním jen Nové Slovinsko - křesťanští demokraté (NSi).
Druhým v pořadí zřejmě bude dosud neparlamentní strana Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ). Ta zpočátku anketám vévodila, než Janša zaujal voličstvo důraznějším upozorňováním na migrační problematiku, která je rovněž ve Slovinsku velmi citlivým tématem. Zejména nyní, když se mluví o možné nové migrační vlně, která by sice mohla proudit „novou balkánskou cestou“, avšak i ta vede přes Slovinsko.
Otázkou je, zda se k Šarecovi nakonec nepřikloní zhruba dvacet procent dosud nerozhodnutých voličů. Bývalý komik, novinář a posléze lokální politik je v zemi dost populární, jak ukázaly loňské prezidentské volby, v kterých se překvapivě dostal do druhého kola. Sice v něm prohrál s prezidentem Borutem Pahorem, ale dostal 47 procent hlasů.
Pokud jde o členy stávající vládní koalice, do Státního (Národního) shromáždění se nepochybně dostanou Sociální demokraté (SD) a Strana moderního centra (SMC) premiéra Mira Cerara. Třetí koaliční partner, Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), by podle jednoho průzkumu mohl mít potíže překonat limit čtyř procent hlasů pro vstup do zákonodárného sboru.
Cerar se v březnu rozhodl odstoupit kvůli tomu, že nejvyšší soud zrušil výsledek referenda, které schválilo železniční projekt za miliardu eur (25,4 miliardy korun). A protože prezident Pahor se rozhodl, že sestavením nové vlády nepověří jiného kandidáta, jdou nyní Slovinci k volebním urnám v předčasném termínu.
Jde o osmé parlamentní volby, přičemž třetí předčasné, od nabytí samostatnosti Slovinska v roce 1991. Podle státní volební komise se do nich přihlásilo 25 stran a kandidátek, přičemž o 90 poslaneckých mandátů usiluje 1600 kandidátů.
Zákonodárci jsou voleni dvěma způsoby. Proporcionálním způsobem je 88 poslanců vybíráno v osmi volebních obvodech, přičemž z každého se jich do parlamentu dostane 11. Dva mandáty jsou pak vyhrazené pro zástupce italské a maďarské národnostní menšiny, kteří jsou voleni samostatně jednokolovým většinovým systémem.
Hlasovací střediska budou pro 1,7 milionu voličů v neděli otevřená od sedmi hodin ráno do sedmi hodin večer. První neoficiální částečné výsledky hlasování budou oznámeny ještě v neděli večer. Po uzavření hlasovacích středisek je bude na svém webu stupně zveřejňovat státní volební komise, a to i s průběžným odhadem, které subjekty a s kolika mandáty se do parlamentu dostanou.
Související
9. srpna 2023 21:24
8. srpna 2023 13:35
6. srpna 2023 21:45
11. dubna 2023 9:06
13. listopadu 2022 21:22
26. října 2022 22:05
