Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Členové NATO podpořili územní celistvost Ukrajiny, do Bruselu přijel i Porošenko

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Brusel - Na programu druhého dne summitu NATO byla mimo jiné ukrajinská krize. Členské státy aliance podpořily územní celistvost Ukrajiny a opět vyzvaly Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Do Bruselu dnes dorazil i ukrajinský prezident Petro Porošenko.

"Hlavy států a vlád NATO diskutovaly o konfliktu na východě Ukrajiny, kde Ukrajinci již více než čtyři roky brání svou zemi před agresivními akcemi Ruska," uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. "NATO a Ukrajina opětovně vyzývají Rusko, aby zvrátilo nezákonnou a nelegitimní anexi Krymského poloostrova, kterou neuznávají a nemají v plánu ji uznat ani v budoucnosti," dodal.

Spojenci podle Stoltenberga nyní očekávají další pokrok v úsilí Ukrajiny, pokud jde o přijetí nezbytných reforem, ať již jde o boj proti korupci či respekt k lidským právům. 

NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Na začátku června hlavy devíti států střední a východní Evropy ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své "východní křídlo" také o letecké a námořní jednotky.

Témata:  Jens Stoltenberg Petr Porošenko Ukrajinská krize Rusko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.