Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Donbasu letos zahynulo 29 civilistů

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.in.ua

Kyjev - Intenzita ozbrojených střetů mezi oběma stranami konfliktu v Donbasu je nyní ve srovnání s létem 2017 menší. Letos při přestřelkách mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci na východě Ukrajiny 29 civilistů. Zranění utrpělo 132 osob.

"Zatímco v některých dnech panuje na frontě klid, jindy dochází k prudkým přestřelkám se ztrátami na životech," řekl dnes na tiskové konferenci v Kyjevě Alexander Hug, zástupce šéfa pozorovatelů OBSE. 

Švýcarský diplomat vyzval obě strany konfliktu k respektování příměří, vyhlášeného počátkem července. Nezbytnou podmínkou podle něj je stažení zbraní z linie palebného dotyku, čemuž zatím brání hluboká vzájemná nedůvěra.

Konflikt vypukl na jaře roku 2014 krátce po ruské anexi ukrajinského Krymu. Proruští radikálové obsadili regiony při ruských hranicích a vyhlásili na svém území dvě "lidové republiky" - doněckou a luhanskou. Podle Kyjeva separatisty vojensky podporuje Moskva, ta podíl na donbaské válce popírá. Konflikt si vyžádal přes 10 tisíc mrtvých. Ze svých domovů uteklo několik milionů lidí.

Témata:  Ukrajinská krize Ukrajina Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.