Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko po vraždě Zacharčenka ruší jednání o Ukrajině

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Po zabití vůdce proruských separatistů na východě Ukrajiny Alexandra Zacharčenka nemůže být v nejbližší době řeči o další schůzce v normandském formátu, tedy mezi Francií, Německem, Ruskem a Ukrajinou.

Prohlásil to dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Zacharčenkovo páteční zabití označil za "ukrajinskou provokaci, jasně zaměřenou na zmaření mírových dohod z Minsku".

"Za této situace nelze jednat o nejbližších schůzkách v normandském formátu, jak si to přejí mnozí evropští partneři," řekl Lavrov podle agentury TASS. Situace podle něj vyžaduje seriozní analýzu a tomuto vyhodnocení se ruská strana věnuje.

Při výbuchu nastražené bomby přišel o život Zacharčenko a jeho tělesný strážce, dalších 12 lidí podle separatistů vyvázlo se zraněním. V kritickém stavu je jeden z ministrů povstalecké vlády.

Separatisté z atentátu v doněcké restauraci podezírají Kyjev. Ukrajinská tajná služba přičetla Zacharčenkovu likvidaci vyřizování účtů mezi povstalci, ale podle ní je také možné, že se povstaleckého vůdce zbavili sami Rusové, kterým se stal nepohodlným.

O "normandském" formátu se hovoří kvůli tomu, že vůdci Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny poprvé spolu jednali o konfliktu na východě Ukrajiny právě v Normandii v srpnu 2014, na oslavách výročí vylodění Spojenců. V únoru 2015 pak vůdci čtyř zemí v Minsku vyjednali dohody, které měly vést k urovnání konfliktu. Od té doby sice intenzita bojů poklesla, ale k přestřelkám dochází prakticky ustavičně.

Konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny si od svého propuknutí v dubnu 2014 vyžádal více než 10.000 obětí na životech. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.

Témata:  Alexandr Zacharčenko Rusko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.