Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potupa Česka? V4 hájila protiruské sankce, Zeman mlčel

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Prezidenti Slovenska a Polska po schůzce hlav států čtyř středoevropských zemí z uskupení visegrádská čtyřka (V4) obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko v roce 2014 kvůli anexi poloostrova Krym. Český prezident Miloš Zeman ani jeho maďarský kolega János Áder sankce před novináři nekomentovali.

"Rusko zásadním způsobem porušilo mezinárodní práva anexí Krymu. Zbytek našeho světa nemůže zůstat chladným, musí jednat. Oceňuji, že Evropská unie jednotným hlasem tyto sankce potvrdila," řekl Kiska.

Slovenský prezident upozornil na podezření, že Rusko stálo za kybernetickými útoky, a také na jeho angažování se v procesu vystoupení Británie z EU. "Vidíme stále silnější a jasnější vliv Ruska v jednotlivých zemích, aby se rozbila jednota EU. To si přeje Rusko. Je úkolem nás všech, abychom zůstali jednotní," uvedl Kiska.

Také polský prezident Duda řekl, že sankce na Rusko musely být uvaleny. "Pokud si někdo připojí část území, jak tomu bylo v případě Krymu, pokud někdo vede k válce a přisvojí si část území jiného státu, nemůžeme vůči tomu zůstat lhostejní," uvedl Duda. Sankce jako opatření, které nemá vojenský charakter a má dopad na hospodářství, označil za nejmírnější prostředek, který bylo možné použít.

Zeman, jenž patří v EU k hlasitým kritikům protiruských sankcí, na tiskové konferenci po dvoudenním summitu v Tatrách řekl, sankce nebyly tématem jednání státníků.

Témata:  Visegradská čtyřka Andrej Kiska Andrzej Duda Miloš Zeman

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.