Obyvatelé Hesenska si v neděli zvolí nový zemský sněm. Dopady hlasování mohou ale sahat daleko za hranice této více než šestimilionové spolkové země uprostřed Německa. Kvůli očekávanému propadu křesťanských (CDU) i sociálních demokratů (SPD) totiž nejspíš znovu stoupne tlak na celoněmeckou vládu CDU/CSU a SPD v Berlíně. Vyloučeny přitom nejsou ani personální požadavky týkající se kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové.
Zatímco ještě před pěti lety si CDU v Hesensku přišla na 38,3 procenta a SPD na 30,7 procenta, letos jim průzkumy veřejného mínění dávají šance jen na 26 až 28 procent, respektive 20 až 21 procent. To by pro obě strany byl nejhorší výsledek v této spolkové zemi za dlouhá desetiletí.
Sestupná tendence preferencí z posledních týdnů do značné míry odráží vývoj v celém Německu, kde by nyní konzervativní unii CDU/CSU volilo jen kolem 26 procent lidí a sociální demokraty sotva 15 procent. Ve Spolkovém sněmu by tak koalice těchto dvou uskupení, které se dosud vždy říkalo velká, zdaleka nedosáhla na většinu křesel. Hlavním důvodem poklesu preferencí je podle pozorovatelů rozhádaný současný kabinet a také obecná únava z vlády velké koalice, která Německo vede už potřetí za poslední čtyři volební období.
"Volební kampaň je kompletně zastíněna Berlínem," stěžuje si opakovaně hesenský ministerský předseda Volker Bouffier (CDU), podle něhož kvůli tomu jeho strana přichází o voliče, i když si na zemské úrovni počíná dobře. Jeho vyzyvatel z řad sociální demokracie Thorsten Schäfer-Gümbel dokonce raději na předvolební akce prakticky vůbec nezve šéfku SPD Andreu Nahlesovou, protože je přesvědčen o tom, že by mu to uškodilo.
Nespokojenost s berlínskou velkou koalicí zatím nejsilněji probublává napovrch právě v SPD, kde se už po bavorských volbách v polovině října, kdy strana dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války, začalo diskutovat o tom, jestli z vlády neodejít. V CDU se zase objevují první hlasy, které zpochybňují, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany. V případě, že hesenské volby dopadnou podle očekávání, tyto tendence zřejmě ještě výrazně zesílí.
Stranou, která nyní z problémů velké koalice a oslabení CDU/CSU a SPD nejvíce profituje, jsou Zelení, kteří mají v Hesensku šanci na zhruba 20 procent hlasů, což by zde byl jejich jednoznačně nejlepší výsledek. V roce 2013 v této spolkové zemi získali 11,1 procenta.
Do zemského sněmu znovu směřují také svobodní demokraté (FDP) a Levice s podporou kolem osmi procent. Poprvé se do něj podle všeho dostane protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), kterou by mohlo podpořit 12 procent voličů. V případě očekávaného úspěchu bude AfD zastoupena v parlamentech všech 16 německých spolkových zemí.
Kdo bude Hesensku příštích pět let vládnout, je zatím nejisté. Ministerský předseda Bouffier by si přál pokračování dosavadní koalice CDU se Zelenými, která ale nemusí získat většinu. V úvahu by pak připadalo především několik různých trojkoalic. V té první - a zřejmě nejpravděpodobnější variantě - by se CDU a Zelení spojili ještě s FDP. Dalšími možnými koalicemi, které ale nakonec nemusejí dát dohromady většinu, jsou spojení SPD a Zelených s FDP, nebo s Levicí. V případě druhé varianty by se novým ministerským předsedou stal buď lídr SPD Schäfer-Gümbel, nebo lídr Zelených a nejoblíbenější hesenský politik Tarek Al-Wazir.
Témata: volby v Německu, Angela Merkelová, Konzervativní unie CDU/CSU
Související
16. listopadu 2022 12:04
27. března 2022 21:48
3. října 2021 21:50
28. září 2021 21:15
28. září 2021 11:50
27. září 2021 21:41
