Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žluté vesty popatnácté vyjdou do francouzských ulic protestovat. Účast slábne

Žluté vesty opět vyjdou do ulic
Žluté vesty opět vyjdou do ulic
Foto: Profimedia

Už popatnácté vyjdou dnes do ulic francouzských měst příznivci hnutí žlutých vest, kteří protestují proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Počet demonstrantů se v posledních týdnech ale snižuje: první únorovou sobotu se podle úřadů sešlo 58.000 lidí, druhou 51.400 a minulý týden už jen 41.500.

Francouzi nespokojení s politikou současné vlády po celé zemi protestují již více než tři měsíce. Dnes se podle listu Le Figaro čeká nejméně 45 shromáždění po celé zemi. Hlavní shromáždění bylo jako již několikrát svoláno do centra Paříže. Začít by mělo v 11:00 u Vítězného oblouku a lidé by se měli následně vydat na pochod městem přes bulvár Champs-Élysées, na které sídlí prezidentský palác.

Někteří příznivci nesourodého hnutí v posledních dnech navrhovali, aby se žluté vesty vydaly i na zemědělský veletrh, který dnes začne v Paříži a který navštíví i prezident Macron. Na sociálních sítích, kde se demonstranti organizují, ale řada lidí tento nápad odmítla. "To je velmi špatný nápad. Nejsou to zemědělci, kteří snižují naši kupní sílu," reagoval jeden uživatel, kterého citoval list Le Figaro.

Kromě metropole jsou protestní shromáždění nahlášena v řadě dalších velkých měst od Lille na severu po Toulouse na jihu a od Lyonu na východě po Bordeaux na západě.

Na rozdíl od dřívějška ministerstvo vnitra neoznámilo, kolik povolá v sobotu do služby policistů, kteří budou dohlížet na průběh demonstrací.

Témata:  demonstrace v Paříži Paříž Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.