reklama

"Jak už jsme uvedli v minulém roce, Spolková republika Německo do svých statistik počítá například občany Turecka, žijící v Německu, kteří u sebe při návratu do SRN nemají cestovní doklady, občany Ukrajiny či Moldávie, kteří chtějí v Německu nelegálně pracovat, nebo další cizince, kteří nemají zaplacené pokuty, jsou v pátrání, mají zákazy pobytu atd.," uvedla na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva Hana Malá. Podotkla, že statistiky nelegální migrace naopak klesly na úroveň před migrační krizí a zadržených cizinců, kteří mají v úmyslu emigrovat do Německa, ubývá.

Celkem loni Německo registrovalo 42.478 nelegálních přechodů hranic, zatímco o rok dříve jich bylo ještě 50.154. To odpovídá meziročnímu poklesu o více než 15 procent.

Z Česka spolkové úřady nejvíce lidí zachytily v lednu (474), listopadu (422) a říjnu (400), nejméně naopak v červenci (280) a srpnu (293).

Seehofer loňské navýšení na hranicích s ČR vysvětluje změnami migračních tras. Dokud nebudou dostatečně chráněné vnější hranice Schengenu, chce podle něj spolková republika důslednější kontroly na všech svých hranicích. Jiný postup by považoval za lehkovážný. U českých hranic mají být kontroly inteligentní, namátkové a dočasné, uvedl na dotaz ČTK. Se zřízením stálých kontrolních stanovišť zde nepočítá.

Výrazně větší počet nelegálních přechodů než na české hranici Německo zaznamenalo na hranicích s Rakouskem, a sice 11.464. Právě na rakouské hranice se také primárně soustředí aktivity před rokem založené bavorské pohraniční policie. Na téměř 820 kilometrů dlouhé hranici, na níž bylo předloni registrováno 16.312 nelegálních přechodů, je navíc trojice pevných kontrolních stanovišť. Na hranici s žádným jiným státem je Německo, které je obklopeno státy schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic, nemá.

Druhá loni co do počtu zachycených migrantů byla právě hranice s Českou republikou a třetí se Švýcarskem - 4062. Předloni měly tyto dvě země pořadí opačné. Na francouzské hranici bylo nelegálních přechodů 3736 a na polské 2061. Nejméně - 289 - jich německé úřady zaznamenaly na hranici s Lucemburskem.

Relativně vysoký počet lidí - 10.289 - se loni německé hranice pokusil nelegálně překročit na některém ze zdejších letišť. Předloni jich bylo ještě o něco více - 11.220.

Většina migrantů, které německá policie takto zachytí, nebývá rovnou vracena do země, z níž přišla. Pokud požádají v Německu o azyl, a neučinili tak již dříve, bývají do spolkové republiky vpuštěni. Do Česka jich loni Německo podle policejní statistiky vrátilo 942.

Připravenost Česka podílet se na společném evropském řešení migrace se podle Seehofera blíží nule. Tento dojem si odvezl ze své nedávné návštěvy Prahy. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Berlíně, kde se také jasně přihlásil k povinnosti zachraňovat migranty ze Středozemního moře.

"Nemáme vůbec žádné evropské řešení," konstatoval Seehofer na tiskové konferenci k představení výroční zprávy spolkové policie. "Byl jsem teď také často na cestách ve východní Evropě, naposledy v Praze. Připravenost tam podílet se na evropském řešení se blíží nule," uvedl.

Nynější způsob rozdělování běženců ale podle něj nemůže být dlouhodobým řešením. Poslední rok podle svých slov opakovaně zažívá třeba to, že mu v pátek odpoledne jeho úřad přinese informace týkající se lodě se zachráněnými uprchlíky ve Středozemním moři, a pak se po telefonu snaží s dalšími státy domluvit, kdo jich část převezme. "To je typický úkol (evropského) komisaře," míní.

Za možné řešení považuje variantu, že se uzavře dohoda se zeměmi, které se na přerozdělování běženců v podobných případech budou ochotny podílet.

Země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) přerozdělování uprchlíků dlouhodobě odmítají. Ostře se v minulosti stavěly především proti povinným kvótám na přerozdělování. Podporují naopak řešení příčin migrace v zemích původu a tranzitu.