Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kreml vsadil na silové potlačení moskevských protestů, píše tisk

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Kreml vsadil na silové řešení krize kolem demonstrací v Moskvě, vyvolaných vyřazením opozičních kandidátů z účasti v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva, shoduje se světový tisk. Hlubší příčiny nespokojenosti, kterými jsou ekonomické zaostávání a neoblíbenost vládnoucího režimu, tím však dokáže odstranit jen stěží.

Ještě v roce 2014 regionální volby v Rusku sotva někoho zajímaly. O pět let později musí režim prezidenta Vladimira Putina nasadit veškeré prostředky, aby potlačil protesty a nepřipustil ruskou verzi barevných revolucí.

Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to svědčí o nemalém mobilizačním potenciálu organizátorů současných demonstrací. Ty živí především absence jakékoli perspektivy a svévole a bezohlednost vládnoucího režimu.

Brutálním zásahem z 27. července proti manifestaci za svobodné volby chtěly úřady zabránit rozšíření protestů. Toto zastrašování ale očividně příliš nefunguje, tvrdí ruský deník Vedomosti. Při nepovolené demonstraci ze 3. srpna totiž vyšel do ulic podobný počet lidí jako týden předtím. Při obou akcích bylo zatčeno dohromady asi 2000 osob. Nepřiměřeně tvrdý postup každopádně znovu potvrdil, že "systém v zásadě sází na silové řešení".

Americký deník The Wall Street Journal připomíná, že moskevské protesty přicházejí v době, kdy Putinova popularita klesla nejníže za několik let. Následují také po manifestacích na různých místech Ruska v minulém roce, které měly společného jmenovatele: nespokojenost s hospodářskými potížemi. Šest let po sobě Rusům klesají reálné příjmy a mezinárodní sankce vytvářejí tlak na ruskou ekonomiku. Podle oficiálních údajů žije zhruba 21 milionů ze 144 milionů Rusů v chudobě.

"Protesty jsou jasným znamením, že obyčejní Rusové jsou podráždění a nespokojení," cituje deník Taťjanu Stojanovou, zakladatelku institutu pro politickou analýzu R.Politik.

Lev Gudkov z nezávislé sociologické agentury Levada britskému deníku The Guardian řekl, že "období euforie z (anexe) Krymu je pryč; pět let, kdy se společnost takto mobilizovala, je u konce". List rovněž upozorňuje, že současné moskevské demonstrace se od těch z roku 2012 liší v tom, že je ve větší míře vedou mladí. Mnoho demonstrantů jsou slušně situovaní mladí lidé, kteří mají oproti kremelským vládcům jiné představy o zemi, v níž chtějí žít.

Podle The Guardian v Moskvě nikdo nepochybuje, že režim hodlá na volání po změně odpovědět represí a že jakýkoli pokus o opakování ukrajinské revoluce z roku 2014 by byl tvrdě potlačen. Nebezpečí pro Putinovu osobní moc ve střednědobém horizontu pochází spíše zevnitř Kremlu než z moskevské ulice.

Témata:  demonstrace v Rusku Moskva Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

30. srpna 2026 14:53

30. srpna 2026 13:39

29. srpna 2026 17:37

I zkušená kaskadérka dostává zabrat. Hana Dvorská promluvila o tvrdé přípravě na StarDance

Známa česká kaskadérka Hana Dvorská se intenzivně připravuje na nadcházející ročník populární taneční soutěže StarDance. Na tanečním parketu se objeví po boku zkušeného tanečníka Michala Kurtiše. Příprava je pro ni ovšem nečekaně náročná a vyžaduje od ní značné úsilí, což sama přiznala v nedávném rozhovoru. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Harald V.

Norsko v slzách. Zemřel oblíbený král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.