Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO ovlivňuje země, které vůbec nejsou členy

NATO
NATO
Foto: NATO

Washington – Ve Varšavě právě probíhá summit NATO a není pochyb o tom, že vztahy s Ruskem jsou jedním z hlavních témat. Analýza společnosti Stratfor upozorňuje, že směřování těchto vztahů značně ovlivňují země, které členy aliance nejsou.

Gruzie a Ukrajina

Analýza v kontextu právě probíhajícího summitu NATO upozorňuje, že dva postsovětské státy, které členy aliance nejsou, aktivně ovlivňují její další směřování: Gruzie a Ukrajina. Před začátkem summitu obě země navštívil například také americký ministr zahraničí John Kerry.

„Ačkoliv ani jedna z nich zřejmě nebude hlavním bodem programu probíhajícího summitu, obě země sehrají důležitou roli v rámci poměřování sil mezi Západem a Ruskem, které v nadcházejících měsících přijde,“ uvádí analýza.

„V průběhu minulého desetiletí měly Gruzie a Ukrajina velký vliv na podobu vztahu mezi Ruskem a Západem. Během summitu NATO v Bukurešti roku 2008 Spojené státy obě země ujistily, že se budou eventuálně moci do bloku přidat. Rusko o několik měsíců později odpovědělo svou krátkou válkou s Gruzií,“ podotýká.

Ruské konflikty

Právě tato válka podle ní signalizovala opětovný vzestup Ruska jako hlavní mocnosti v regionu. Celou situací pak o šest let později opět zamíchaly události na ukrajinském Euromajdanu a svržení proruského režimu, na které Rusko odpovědělo anexí Krymu.

Ačkoliv NATO přímo do konfliktu zasáhnout odmítlo, podle analýzy tyto události v obou zemích sjednotily alianci a posílily její odhodlání navýšit svá bezpečnostní opatření.

Analýza se také domnívá, že navzdory snahám Ruska obě země začaly po ruských intervencích se Západem ještě více spolupracovat. Připomíná, že Gruzie například minulý rok otevřela tréninkové centrum NATO, členské země aliance zase Ukrajině poskytují trénink a logistickou podporu.

Obě země se tak staly nedílnou součástí debaty o vztazích mezi Ruskem a NATO, které se vyostřily právě kvůli konfliktům v obou zemích. Celou situaci navíc ještě dále zkomplikoval konflikt v Sýrii, do kterého se Rusko také zapojilo.

Další směřování NATO

„Při své návštěvě v předvečer summitu NATO Kerry zemím zdůraznil jejich důležitost pro Spojené státy, největší a nejsilnější zemi bloku. A s tím, jak Spojené státy podporují západní směřování těchto bývalých sovětských států, se bude napětí mezi Moskvou a Západem dál jen zvyšovat,“ varuje analýza.

Na závěr ale zdůrazňuje, že Ukrajina a Gruzie jsou jen jednou součástí složitého vyjednávacího procesu mezi Západem a Ruskem. Krom války v Sýrii mezi další faktory patří také konflikt v Náhorním Karabachu a zvýšené zbrojení v Evropě.

„Společně budou tyto problémy určovat, do jaké míry bude Západ obecně – a obzvláště Spojené Státy – interagovat s okrajovými, ale klíčovými státy, jako je Ukrajina nebo Gruzie,“ dodává analýza.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Ukrajina Gruzie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.