Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Americké rozvědky varovaly před rychlým kolapsem afghánské armády

Tálibán
Tálibán
Foto: Profimedia

Zatímco americký prezident Joe Biden a jeho poradci na veřejnosti na začátku léta prezentovali rychlý kolaps afghánské armády jako nepravděpodobný, tajné služby ve svých zprávách před tímto vývojem varovaly a podávaly čím dál pochmurnější obrázek o možnosti návratu Tálibánu k moci.

S odvoláním na nejmenované bývalé i současné vládní činitele to v úterý napsal list The New York Times (NYT). Zjištění podle něj vyvolávají otázky o tom, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády a vstup tálibů do Kábulu.

Článek připomíná Bidenovu tiskovou konferenci z 8. července, na níž prezident mimo jiné řekl, že je velmi nepravděpodobné, že se Tálibánu podaří "všechno zabrat a kontrolovat celou zemi". Vehementně tehdy odmítal spekulace o tom, že by konec americké bojové mise v Afghánistánu mohl připomínat nechvalně proslulý odchod Američanů z Vietnamu v roce 1975, a označil za nepravdivé tvrzení, že americké zpravodajské složky považují pád afghánské vlády za pravděpodobný.

Podle informací NYT ale v této době začínaly být mnohé analýzy tajných služeb pesimističtější, přičemž nastolovaly otázky, zda se afghánské bezpečnostní složky zmůžou na výraznější odpor a zda vláda dokáže udržet kontrolu nad hlavním městem. Jedno červencové hlášení popisovalo rostoucí rizika hrozící Kábulu, uvedl zdroj obeznámený s tímto materiálem. V době, kdy bojovníci Tálibánu zabírali řadu obvodů a obléhali několik větších měst, zpráva varovala, že afghánská vláda není na ofenzivu Tálibánu připravená.

Následující týdny toto hodnocení potvrdily, když Tálibán bez větších problémů postupně obsadil provinční metropole a nakonec v neděli vstoupil do Kábulu, z něhož mezitím uprchl afghánský prezident Ašraf Ghaní. Vývoj odstartoval evakuace ambasád v afghánském hlavním městě a zoufalé snahy mnoha místních obyvatel opustit zemi za hrozícího nástupu represivního režimu islámských fundamentalistů.

"Četnost letních varování vzbuzuje otázky o tom, proč se činitelé Bidenovy vlády a vojenští stratégové v Afghánistánu zdáli být nepřipraveni reagovat na finální nápor Tálibánu na Kábul, včetně neschopnosti zajistit bezpečnost na hlavním letišti a rychlého posílání tisíců vojáků zpět do země ve snaze ochránit definitivní stažení Spojených států," uvádí list NYT. Není podle něj jasné, zda jiná hlášení ze stejné doby neprezentovala optimističtější hodnocení o schopnosti afghánských sil odolávat Tálibánu.

Řada západních činitelů v posledních dnech vyjadřuje údiv nad tím, s jakou rychlostí se povstalcům podařilo Afghánistán ovládnout. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v pondělním rozhovoru uvedl, že "rychlost, s jakou města padla, byla výrazně vyšší, než kdokoli předpokládal". Podobně se v úterý vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého "nikdo nepředvídal rychlost kolapsu afghánských bezpečnostních sil, afghánské vlády a afghánských struktur".

Témata:  Afghanistán Tálibán USA

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 17:08

Vonnová po děsivém pádu: Hrozí jí amputace?

Návrat legendární americké lyžařky Lindsey Vonnové na olympijské svahy v Miláně a Cortině skončil tragickou nehodou, která může mít doživotní následky. Pouhých 13 sekund po startu sjezdu na sjezdovce Olimpia delle Tofane zachytila Vonnová pravou paží o branku, což ji v rychlosti kolem 110 km/h vymrštilo a následoval nekontrolovaný pád. Jednačtyřicetiletá šampionka utrpěla komplexní zlomeninu holenní kosti na levé noze, tedy v místě, kde měla již dříve poraněný zkřížený vaz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.