De Croo byl prvním z politiků, který se dnes po poledni na delší dobu zastavil u desítek novinářů shromážděných na prvním nádvoří Pražského hradu. Zdůraznil důležitost neformálního setkání, na které dostali pozvánku zástupci 44 evropských zemí. "Je tu celý kontinent s výjimkou Běloruska a Ruska. Na tom je vidět, jak jsou tyto země izolované," uvedl Belgičan.

Už dnes ráno řekl v Praze novinářům šéf evropské diplomacie Josep Borrell, že pražské setkání je signálem Rusku, které v únoru vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu, o jeho izolaci. "Neznamená to, že chceme Rusko izolovat navždycky, ale tohle Rusko nezačleníme. Jsme tu, abychom Rusku vyslali signály," řekl Borrell k nyní začínajícímu setkání.

Na Hradě podle budou belgického premiéra evropští lídři probírat důležitá témata, například energetickou krizi či inflaci. "Je důležité, že spolu země mluví," uvedl de Croo. Budoucnost formátu podle něj signalizuje i to, jak velký zájem je mezi státy o to, kdo bude hostit příští zasedání.

Stávající sestava států je podle něj dobrou skupinou. "Nejsem proti tomu, aby se přidaly další země, musí ale respektovat společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie či lidská práva. Je důvod, proč tu Rusko a Bělorusko nejsou," zdůraznil.

Ukrajina na EPC hovořila o NATO, prioritou je pomoci vyhrát válku, míní De Croo

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v Praze hovořil o ambicích Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. První prioritou Evropy je ale nyní pomoci Ukrajině zvítězit ve válce s Ruskem, řekl novinářům belgický premiér Alexander De Croo na okraj premiérového jednání Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. "Naším poselstvím bylo, že naší první prioritou je pomoci Ukrajině vyhrát válku," uvedl De Croo. Otázce ohledně ukrajinského členství v NATO podle něj evropští státníci rozumí, nejde ale pro ně o současnou nejvyšší prioritu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci září uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Vyjádřil se tak krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů. Západ i Kyjev anexi neuznávají.

Páteční neformální jednání Evropské rady by podle šéfa belgické vlády mělo vést k tomu, že se evropská sedmadvacítka shodne na připravenosti společně pracovat na zajištění dodávek energií a na snížení jejich ceny. Nejdřív je podle belgického premiéra nutné vyslat zprávu o shodě EU, následně bude možné řešit technické detaily.

K dnešní první debatě ve formátu EPC De Croo uvedl, že bylo užitečné hovořit v širším formátu o bezpečnosti či ekonomice.

"Tato nová platforma vytváří možnosti pro otevřenou a upřímnou debatu," řekl dnes v podvečer novinářům o EPC rakouský kancléř Karl Nehammer. Jako příklad uvedl debatu o pozici Srbska, které se podle něj zmítá mezi zájmy západního hodnotového společenství a EU na jedné straně a Ruskem a srbské a ruské pravoslavné církve na straně druhé.

"To znamená, že musíme se státy západního Balkánu zacházet opatrně, musíme brát na zřetel národní zájmy těchto zemí, aby se nezhroutily uvnitř vlastních systémů. A k tomu mi tato platforma připadá více než užitečná," poznamenal kancléř, který dnes kvůli zpoždění nestihl slavnostní uvítání ani společné fotografování účastníků EPC, podle agentury APA kvůli představení rozpočtu na armádu.

Zasedání Evropského politického společenství přivedlo na Pražský hrad dohromady vrcholné představitele 27 zemí EU a dalších 17 států včetně Británie, Turecka či Ukrajiny. Jasným vzkazem Rusku je, že do Moskvy ani do Minsku pozvánka neputovala.

Hlavními tématy jednání jsou bezpečnost, ekonomika, energetika či klima. Politici pražský summit po úvodním společném jednání v plénu využili k diskusím u kulatých stolů a bilaterálním rozhovorům. Například Nehammer si naplánoval setkání s představiteli Bosny a Hercegoviny či Severní Makedonie.