Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čaputová ukrajinsky slíbila Ukrajincům, že Slovensko bude stát při nich

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Už rok se bráníte nelidské agresi, mír a svoboda patří k nejvzácnějším hodnotám, vzkázala Ukrajincům slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ukrajinsky ve videonahrávce k výročí loňské invaze Ruska do sousední země.

Ve společném prohlášení, které ČTK poskytla prezidentská kancelář, pak Čaputová spolu se slovenským premiérem Eduardem Hegerem a předsedou parlamentu Borisem Kollárem kritizovali Rusko za jeho invazi a podpořili svrchovanost Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic.

"Budeme nadále stát při vás. Pomáháme těm, kdo brání svou vlast na frontové linii, i těm, kdo museli uprchnout ze svých domovů a našli útočiště na Slovensku," uvedla Čaputová na twitteru. V proslovu také pronesla ukrajinské vlastenecké heslo Sláva Ukrajině.

365 days of Russia’s full-scale military aggression against our neighbour; 365 days of senseless suffering of innocent Ukrainians; 365 days of brave resistance. 365 days of standing with #Ukraine. We’ll continue for as long as it takes, so justice can be delivered. Слава Україні! pic.twitter.com/bAdo20IvUe

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) February 24, 2023

Vrcholní slovenští politici ve společném prohlášení uvedli, že přežité představy ruského politického vedení o obnově velikosti Ruska a o právu rozhodovat o osudu národů v blízkém zahraničí přivedly do Evropy po sedmi dekádách od ukončení druhé světové války vojenský konflikt obřích rozměrů.

S odkazem na historii někdejšího Československa, které v roce 1938 rozhodnutím mocností přišlo o část území ve prospěch nacistického Německa, Čaputová, Heger a Kollár v prohlášení uvedli, že je nejen zodpovědností, ale i zájmem Slovenska pomáhat Ukrajině tak, aby se ubránila. Podpořili rovněž mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ambice Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.

Na facebooku zase Čaputová napsala, že v této válce není nejmenších pochyb o tom, kdo je agresor a kdo se brání, ani o tom, kdo chce válku a kdo chce mír.

"Svým rozsahem a charakterem se tato agrese zcela vymyká úrovni evropské civilizace 21. století. Žádná záminka, žádná výmluva Kremlu nemůže omluvit utrpení, které Ukrajincům svou agresí způsobil," uvedla slovenská prezidentka.

Čaputová dodala, že pokud by si ruský prezident Vladimir Putin přál mír, může kdykoliv nařídit stažení svých vojáků z Ukrajiny. On ale podle ní už 365 dnů dokazuje, že si přeje opak.

Kritiku Ruska za jeho agresi vůči Ukrajině Čaputová zopakovala v mimořádném projevu k výročí války na Ukrajině, který večer odvysílala veřejnoprávní stanice RTVS na svém hlavním televizním i rozhlasovém kanálu. Slovenská prezidentka současně vyjádřila vděk obyvatelům Slovenska za soucit a solidaritu, kterou projevili s válečnými uprchlíky.

Čaputová také odmítla vyjádření některých politiků či příspěvky na sociálních sítích o tom, že slovenští vojáci půjdou bojovat na Ukrajinu. Za průhlednou lež, která podle ní byla použita už v prezidentské kampani v Česku, označila tvrzení, že se na Slovensku připravuje mobilizace.

Večer přišly stovky lidí do centra Bratislavy na shromáždění a na následný průvod u příležitosti výročí začátku války na Ukrajině. Budova prezidentského paláce byla nasvícena v ukrajinských národních barvách.

Témata:  Zuzana Čaputová Ukrajina Slovensko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.