Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chemické peklo: Po úniku jedovatého plynu stovky zraněných, několik mrtvých

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Při úniku jedovatého plynu z chemického provozu nedaleko města Višákhapatnam v jihoindickém státu Ándhrapradéš zemřelo nejméně devět lidí. Asi 300 lidí sanitky rozvezly do nemocnic kvůli podráždění očí a potížím s dýcháním a dalších až 1500 záchranáři museli ze zasažené oblasti evakuovat. Postižená je tříkilometrová oblast kolem chemičky.

Plyn unikl v noci na dnešek z továrny jihokorejské společnosti LG Polymers. Vyrábějí se tam plasty, které se využívají pro spotřební zboží, jako jsou hračky, uvedla NDTV.

Dnešní událost připomněla tragický únik plynu z továrny americké firmy Union Carbide v indickém městě Bhópálu v roce 1984, poznamenala agentura Reuters.

नींद में सोए लोग सोते रह गए! :(आंध्र प्रदेश के #Visakhapatnam में एलजी पॉलिमर्स प्लांट से गुरुवार को केमिकल गैस लीक होने के कारण कम से कम नौ लोगों की मौत हुई है और 300 से ज़्यादा लोगों को अस्पताल में भर्ती किया गया है.पूरी खबर- https://t.co/0FKWRIh1bsतस्वीरें: GETTY IMAGES pic.twitter.com/MfTvBGcY1j

— BBC News Hindi (@BBCHindi) May 7, 2020

Smrtící výpary tehdy zabily okamžitě 1700 osob, v následujících týdnech zemřelo dalších 2500 lidí. Deset let poté dosáhl počet obětí asi 7000 a listina postižených obsahuje na 200.000 jmen.

Témata:  Indie neštěstí otrava

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.