Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do čela afghánské vlády prý míří Barádar, EU i NATO chtějí s Tálibánem jednat

Abdul Ghání Baradar
Abdul Ghání Baradar
Foto: Wikimedia Commons

V čele nové afghánské vlády nejspíš stane druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar a vysokou funkci zaujme také mulla Muhammad Jakúb, syn zesnulého zakladatele hnutí mully Muhammada Umara.

Napsala o tom dnes agentura Reuters, oficiálně ale Tálibán o novém vedení země hodlá informovat nejdříve v sobotu. Šéf NATO Jens Stoltenberg řekl, že aliance plánuje být s táliby v kontaktu a evakuovat z Afghánistánu další lidi. Evropská unie chce mít v Kábulu stálou misi.

V Afghánistánu zůstává poslední baštou odporu proti Tálibánu dosud nikdy nedobyté údolí Pandžšír, které ovládá Ahmad Masúd, syn zesnulého legendárního vůdce afghánské opozice proti Tálibánu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda. Boje mezi odpůrci Tálibánu a bojovníky hnutí se tam stupňují. Tálibán tvrdí, že část údolí obsadil a způsobil vzbouřencům těžké ztráty. Odpůrci Tálibánu naopak prohlašují, že mají pod kontrolou všechny vstupy do údolí a že hnutí při střetech s nimi přišlo o stovky mužů.

Spekulace o složení nové afghánské vlády se objevují od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna obsadil Kábul. Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu má být podle dřívějších zpráv vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda, který se soustředí především na náboženské otázky. Předseda vlády mu bude podřízen. Obsazení jednotlivých postů ale podle analytiků ovlivňují spory mezi frakcemi Tálibánu.

Právě vytvoření vlády je předpokladem pro jednání se západními zeměmi, které avizují, že s Tálibánem chtějí navázat kontakt. "Operační kontakt s Tálibánem je nutný, abychom mohli dostat lidi ven," řekl dnes šéf NATO Stoltenberg. Zároveň ale zdůraznil, že spojenci by neměli s uznáním vlády hnutí spěchat a neměli by spoléhat pouze na jeho sliby, že bude méně radikální a více otevřené než v minulosti.

Evropská unie je připravená s Tálibánem jednat, pokud hnutí bude respektovat unijní požadavky, mezi nimiž je například dodržování lidských práv či možnost dalších evakuací ze země. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že unie chce monitorovat situaci přímo na místě prostřednictvím stálé mise v Kábulu, pokud to okolnosti dovolí.

Ruský velvyslanec v Kábulu sdělil, že Rusko je v kontaktu s příslušníky islamistického hnutí, kteří jsou potenciálními členy nové afghánské vlády. "Čím dříve Tálibán vejde do rodiny civilizovaných národů, tím snadnější bude s ním navázat kontakty, jednat s ním a nějak jej ovlivňovat," uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

Český ministr obrany Lubomír Metnar se domnívá, že vojáci se do Afghánistánu v brzké době nevrátí. Vývoj v zemi bude záviset na tom, zda Tálibán dodrží své sliby, řekl ministr při pietní vzpomínce na padlé vojáky na pražském Vítkově, kterou dnes česká armáda symbolicky ukončila své dvacetileté působení v Afghánistánu.

K dodržování práv dnes na další demonstraci v Kábulu vyzývaly desítky afghánských žen. Ty chtějí, aby měly právo na vzdělání, mohly se podílet na společenském a politickém životě země a byly jim zaručeny svobody, jako například svoboda slova. Bojovníci Tálibánu protestní akci rozehnali a útočili na její účastnice pažbami pušek a biči.

K respektování práv žen a dívek v Afghánistánu vybídly prezidentky a premiérky 11 zemí ve společném prohlášení, které vzniklo z iniciativy hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové a islandské premiérky Katrín Jakobsdóttirové.

Témata:  Afghanistán Tálibán Abdul Ghání Baradar

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.