reklama

Analýza se kromě tří zmíněných zemí věnuje ještě Maďarsku, Polsku či Rumunsku. V prvních měsících pandemie se všechny tyto země vyhnuly výraznější krizi veřejného zdraví, když poměrně rychle zaváděly přísná karanténní opatření. Nyní se však vlády snaží drakonickým restrikcím vyhnout, zatímco v celé střední Evropě denní počty odhalených nákaz lámou rekordy. Česká republika při tom registruje výrazně více infekcí na milion obyvatel než ostatní země.

Financial Times připomínají, že vzhledem k navyšování testovacích kapacit aktuální čísla nelze přímo srovnávat s těmi jarními, také konstatuje prozatím nízký počet úmrtí připisovaných covidu-19. "Ale na rozdíl od dubna a května jsou zde náznaky toho, že systémy zdravotní péče začínají být v problémech," pokračuje analýza.

V českých nemocnicích bylo podle posledních informací ministerstva zdravotnictví na 1200 pacientů s koronavirem, což je skoro trojnásobek oproti dubnovému maximu. V rumunském hlavním městě Bukurešť už jsou podle FT nemocnice na pokraji svých možností.

"Uzavírky v té či oné podobě jsou v tuto chvíli nejspíš nevyhnutelné, pravděpodobně budou mířit na určité oblasti společenského a ekonomického života a určité regiony," řekla výzkumnice z Cambridgeské univerzity Olga Löblová, která se zabývá zdravotnickou politickou. "Je nerealistické myslet si, že situaci je možné zlepšit skrze sofistikovanější a méně restriktivní opatření," dodala.

List FT vidí v pozadí současných problémů nedostatky v testování a systémech trasování nákazy či nesrozumitelné signály ze strany politiků. "Když v srpnu začaly případy nákazy přibývat, český premiér Andrej Babiš zamítl pokus svého ministra zdravotnictví znovu zavést povinnost ve větší míře nosit roušky. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó zase řekl, že propustí podřízené, kteří požádají o možnost pracovat z domova," shrnuje britský deník.

reklama