Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci potvrdili finanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur

Evropský parlament
Evropský parlament
Foto: Pixabay

Europoslanci dnes potvrdili finanční pomoc Ukrajině na příští rok ve výši 18 miliard eur (necelých 440 miliard korun). Peníze země dostane na zajištění základních veřejných služeb či na opravy válečných škod. Finance si Evropská komise (EK) hodlá půjčit na trzích a úroky by v prvních letech měly zaplatit členské země bloku. Europoslanci dnes také kritizovali Maďarsko, že svým postojem pomoc Ukrajině zpožďuje.

Pomoc parlament schválil rozsáhlou většinou 507 poslanců ze 705. "Toto hlasování je významné hlavně z toho důvodu, že uvolní nutnou finanční pomoc ukrajinskému lidu," řekla po schválení opatření předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Podle ní se ukázalo, že parlament dokáže jednat rychle, jelikož opatření schvaloval ve zkráceném řízení.

Ukrajina dostane pomoc ve formě zvýhodněných půjček. Nejméně do roku 2027 by úroky měly zaplatit skrze příspěvky členské státy a splácení jistiny ze strany Ukrajiny by nemělo začít před rokem 2033.

Finanční podpora bude navázána na dodržování zásad právního státu či zlepšování fungování veřejné správy. Ve středeční rozpravě europoslanci uváděli, že pomoc tak nejen posílí finanční stabilitu ukrajinského státu a ekonomiky, ale také přispěje k vnitřním reformám země. Evropská unie bude mít rovněž větší kontrolu nad využitím prostředků.

V jiném dnes schváleném stanovisku Evropský parlament kritizuje Maďarsko, že zneužívá principu jednomyslnosti a svým odmítavým postojem opožďuje poskytnutí pomoci Ukrajině.

Schválené finanční prostředky dostane Ukrajina na pokrytí svých potřeb v příštím roce. Vyplácení bude mimo jiné záležet na tom, jak rychle se EK podaří prostředky získat na finančních trzích. Kyjev uvedl, že na příští rok potřebuje finanční podporu ze zahraničí ve výši zhruba čtyř miliard dolarů měsíčně.

Témata:  Evropský parlament Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.