Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finové prodloužili uzavření přechodů na hranici s Ruskem

Finsko, ilustrační foto
Finsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Finsko ve čtvrtek rozhodlo o prodloužení uzavírky osmi přechodů na hranici s Ruskem. Zavřené zůstanou nejméně do 11. února, uvedla ministryně vnitra Mari Rantanenová na odpolední tiskové konferenci.

Rantanenová vysvětlila, že situace na hranici s Ruskem se od prosince, kdy vláda zvrátila své předchozí rozhodnutí o opětovném otevření hraničních přechodů Vaalimaa a Niirala, nezměnila. Současné opatření mělo platit do neděle 14. ledna.

"Národní bezpečnost je pro Finsko zásadní záležitostí," řekla dnes ministryně podle Yle. Dodala, že její úřad se bude zabývat možnostmi permanentního řešení situace na hranici.

Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1340 kilometrů. Moskva v dubnu, když Helsinky vstoupily do Severoatlantické aliance (NATO), varovala, že podnikne protiopatření "z taktického a strategického hlediska". Rozhodnutí Finska vstoupit do NATO označila za "útok na bezpečnost Ruska".

Od ruské invaze na Ukrajinu z loňského února Moskva umožnila překročit hranici lidem bez řádných dokladů, zejména Rusům a Ukrajincům. Od srpna však přibývá lidí z Blízkého východu a Afriky. Především jde o Iráčany, Somálce a Jemence, kteří do Finska přijíždějí nelegálně.

Tato skandinávská země v současnosti buduje 200 kilometrů dlouhé oplocení na úseku hranice s Ruskem. Dokončeno by mělo být v roce 2026. Dosud byly finské hranice zajištěny především lehkými dřevěnými ploty, které mají zabránit zatoulaní hospodářských zvířat.

Témata:  Finsko Rusko

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.