Finsko, které v květnu podalo přihlášku do NATO, mělo ve své historii několik válečných konfliktů s Ruskem, ale nynější hraniční zóna pokrytá lesy je na většině ze svých 1300 kilometrů délky vyznačena jen cedulemi a plastovými značkami.

Finská vláda začala urychleně podnikat kroky k posílení ostrahy hranic už v obavě, že by se Rusko mohlo pokusit vyvíjet tlak na Finsko posíláním žadatelů o azyl na jeho hranice. Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.

Chystané změny finského zákona zahrnují i návrh umožnit soustředění přijímání žádostí o azyl jen na konkrétních hraničních přechodech. Podle nyní platných unijních pravidel přitom migranti mají právo žádat o azyl na jakémkoli místě vstupu do členské země EU.

Novelizovaný zákon by měl umožnit stavět bariéry jako ploty, ale také nové silnice na usnadnění hlídkování podél hranic z finské strany. "Později vláda rozhodne o hraničních bariérách v kritických oblastech východní hranice na základě posouzení finské hraniční stráže," sdělila dnes finská ministryně vnitra Krista Mikkonenová.