Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzská vláda obešla parlament, aby prosadila rozpočet

Élisabeth Borneová
Élisabeth Borneová
Foto: facebook Élisabeth Borneová

Francouzská vláda se rozhodla navzdory rozporům v parlamentu prosadit zákon o rozpočtu na rok 2023 a využila k tomu zvláštních ústavních pravomocí, díky kterým není potřeba, aby zákon schválili zákonodárci. Koalice opozičních levicových stran NUPES ihned uvedla, že na krok zareaguje návrhem na vyslovení nedůvěry vládě.

"Je naší zodpovědností zajistit, aby naše země měla rozpočet, " řekla poslancům premiérka Élisabeth Borneová.

Jak napsala agentura Bloomberg, o rozpočtovém zákonu se v Národním shromáždění debatovalo několik dní, během kterých začalo být jasné, že zákon nezíská dostatečnou podporu. Právě proto vláda využila 49. článku třetího odstavce ústavy, který umožňuje schválit návrh zákona dekretem. Vláda se v případě rozpočtu uchýlila k použití této cesty poté, co v červnových volbách ztratila v Národním shromáždění absolutní většinu.

Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) ihned oznámil, že rovněž využije svého práva, které vyplývá z použití článku 49 ve třetím odstavci francouzské ústavy, a vyvolá v dolní komoře parlamentu hlasování o nedůvěře vládě. Jestliže vláda hlasování přežije, zákon o rozpočtu zamíří k posouzení do francouzského Senátu, doplnil Bloomberg.

Témata:  Élisabeth Borneová Francie

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.