reklama

"(Britský premiér Boris) Johnson zvedal ruce nad hlavu s palci nahoru, jako kdyby byl (Winston) Churchill, který oznamuje vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Přitom tisíce kamionů stále stojí fronty v Doveru, aby mohly přejet Lamanšský průliv, mrtvých s covidem-19 má jeho země skoro 70.000... Udělali jsme Velkou Británii opět velkou!" komentoval Johnsonovo oznámení dohody londýnský zpravodaj španělského deníku La Vanguardia. Jeho poslední věta je výrok britského premiéra.

Španělský deník také připomněl načasování dohody: "oznámena byla odpoledne 24. prosince, kdy už mnoho lidí více zajímala štědrovečerní hostina," píše La Vanguardia.

"V Londýně a Bruselu budou předstírat, že vyhráli. Popravdě, všichni jsme prohráli," míní komentář v italském deníku Corriere della Sera.

Britský Independent připustil, že "dohoda je lepší než nic". Ovšem "úleva, že bylo konečně dosaženo dohody, by neměla zakrýt tento okamžik národního sebepoškození," dodal. "Jak připomněl hlavní vyjednavač EU Michel Barnier, pro Británii a zbytek Evropy je smutné srovnat neomezenou svobodu pracovat, studovat a obchodovat, která existovala většinu uplynulého půlstoletí, s tím, co leží před námi," napsal Independent.

I podle britského listu The Times je oznámení dohody Londýna o budoucích vztazích s EU spíš úlevou než důvodem k oslavám. "To, že bylo dosaženo dohody, je v mnohém pozoruhodným úspěchem. Takové dohody se běžně dojednávají roky; této bylo dosaženo za devět měsíců a v době pandemie, která po většinu roku znemožnila osobní setkávání," připustil The Times. "Obchodní dohody většinou mají za cíl zúčastněné strany sblížit; toto je poprvé v historii, kdy má dohoda umožnit jejich oddálení. To také znamená, že tato dohoda je nevyhnutelně dohodou bez vítěze," dodal deník.

Dohodu lze označit za úspěch, protože ještě před týdnem v ní mnozí nevěřili, míní ředitel bruselského institutu Bruegel Guntram Wolff, který označil brexit za "problém třetího řádu" pro EU. Ta má podle něj mnoho jiných starostí, například s vnitrounijní kritikou vlády práva v některých zemích či s neshodou stran tvrdšího přístupu k Číně nebo Turecku.

Podle evropského zpravodaje deníku The New York Times bude mít dohoda větší negativní dopad na Británii než na EU. "Británie získává asi 13 procent svého hrubého domácího produktu (HDP) z exportu do unie, zatímco EU generuje z exportů z Británie jen tři procenta svého HDP," napsal autor článku v NYT.

"Nemohlo být dosaženo obchodní dohody, aniž byla poškozena vize úplné suverenity," napsal deník The Guardian, podle něhož se Johnson snaží dohodu představit jako dokument národní emancipace. "Sejde se parlament, ale stovky stránek technických podrobností nelze promyslet do konce příštího týdne. Krátký čas nechává málo prostoru pro rozhodnutí mezi odmítnutím a schválením. To první by byla katastrofa, to druhé je na úkor demokratické kontroly. To však nepřekvapí. Takhle Boris Johnson pracuje," dodal The Guardian.

Hlavní body dohody mezi EU a Británií

 Nulová cla a kvóty na zboží.

Konec volného pohybu, což znamená, že britští občané už nebudou moci pracovat, žít, studovat nebo začít podnikat v zemích EU bez udělení víza.

Mezi členskými státy EU a Británií budou zavedeny hraniční kontroly.

Mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice.

Rybáři členských zemí EU budou moci dalších pět a půl roku dál lovit v britských vodách, do poloviny roku 2026 se ale musejí vzdát čtvrtiny dosavadních pozic, které zaberou britští rybáři. Poté se bude o nových podmínkách přístupu unijních rybářů do britských vod vyjednávat každoročně.

Británie i EU se společně zavázaly zachovat vysokou úroveň ochrany v oblastech, jako je životní prostředí, boj proti klimatickým změnám a ceny emisních povolenek. Británie bude používat vlastní systém obchodování s povolenkami.

Británie i EU se zavázaly chránit sociální a pracovní práva obyvatel.

Zachovány budou standardy transparentnosti v daňové politice.

Zachována budou práva cestujících a zaměstnanců v dopravním sektoru.

Británie se do roku 2027 bude nadále podílet na mnoha evropských programech, jako je například program na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe, na které Spojené království finančně přispívá.