Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednání trojice zemí o NATO výrazně nepokročila

Summit NATO
Summit NATO
Foto: NATO

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO neudělala žádný výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes zopakoval, že obě skandinávské země "musí udělat konkrétní kroky", aby Ankara souhlasila s jejich vstupem do Severoatlantické aliance. S rozšířením NATO musí souhlasit všechny členské státy.

Jednání ve středu trvala celkově osm hodin a podle diplomatů se vedla ve zdvořilém duchu. Výrazně ale nepokročila. Turecko po Finsku a Švédsku chce, aby přestaly podporovat "teroristické organizace", čímž Ankara míní některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK), či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016. Turecko po obou skandinávských zemích chce také zrušení omezení na vývoz zbraní.

"Musí udělat konkrétní kroky, což nebude jednoduché. Jednání budou pokračovat, ale nezdá se, že se tak stane velmi brzo," řekl agentuře Reuters představitel turecké vlády. Podle dalšího zdroje Turecko snížilo své očekávání, že najde dohodu se skandinávskými zeměmi před summitem NATO, který se uskuteční na konci června v Madridu.

Turecký ministr zahraničí Çavuşoglu dnes řekl, že chápe bezpečnostní obavy Švédska a Finska. "Ale každý musí chápat i legitimní bezpečnostní obavy Turecka," řekl Çavuşoglu, který vyzval Helsinky a Stockholm, aby udělaly konkrétní kroky a přestaly podporovat terorismus.

Proti zprávám tureckých médií, že někteří švédští politici podporují PKK, se dnes ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Podle političky jsou nepodložené. "Zprávy, že švédští politici v demokratických skupinách zastupují teroristickou organizaci PKK, jsou nepravdivé. Jedná se o závažná obvinění, která postrádají jakýkoli základ," napsala Lindeová na twitteru.

Podle agentury AP Turecko předložilo Finsku a Švédsku pět požadavků na "bezpečnostní záruky". Ankara mimo jiné po obou zemích chce, aby přestaly politicky a vojensky podporovat skupiny, které Turecko považuje za teroristické, aby zabránily jejich financování či aby odvolaly omezení na vývoz zbraní do Turecka.

Švédsko a Finsko podaly tento měsíc přihlášku ke vstupu do Severoatlantické aliance. Obě země, které dlouhou dobu nebyly členy vojenských paktů, se rozhodly tento krok udělat v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) Turecko Finsko Švédsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 15:27

Netanjahu označil zatykač ICC za absurdní. Zdecimoval Pásmo Gazy, reaguje OSN

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Putin varuje před třetí světovou. Útokem hrozí i dalším zemím

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.