reklama

Oznámil při tom, že Británie ze země vedle mnoha svých občanů evakuovala přes 2000 Afghánců. Šéf kabinetu zároveň čelil nepříjemným otázkám ohledně plánů kolem přijímání afghánských uprchlíků a celkového přístupu britské vlády, došlo také na kritiku amerického prezidenta Joea Bidena a jeho slov na adresu afghánské armády.

Johnson se podobně jako jiní západní činitelé nechal slyšet, že s rychlostí, s jakou se Tálibán za odchodu zahraničních vojsk dostal zpět k moci, se nepočítalo. Zároveň ale tvrdil, že není pravda, že by britská vláda byla nepřipravená nebo vývoj nepředvídala. "Rozhodně to bylo součástí našeho plánování," uvedl.

Britští novináři ihned připomínali úterní vyjádření britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který uvedl, že Londýn vývoj v Afghánistánu zaskočil. V Dolní sněmovně reagovala labouristická poslankyně Angela Eagleová, která Johnsonovo tvrzení o britské připravenosti zpochybňovala. "Pakliže tomu tak bylo, proč byli jak on (premiér), tak ministr zahraničí na dovolené, zatímco se ty události odehrávaly?" uvedla.

Tálibán o víkendu dokončil rychlé tažení napříč Afghánistánem a v neděli bez větších problémů obsadil metropoli Kábul. Vláda podporovaná Západem se zhroutila a ze země uprchl prezident Ašraf Ghaní, načež vypukl chaos na kábulském mezinárodním letišti, kam zamířily davy Afghánců obávajících se represí islámských radikálů.

Podle Johnsona je situace nadále složitá, avšak stabilizovala se a Tálibán nebrání evakuačním operacím zahraničních vlád. "Dosud jsme zajistili bezpečný návrat 306 britských občanů a 2052 Afghánců," citovala premiéra agentura AFP.

Britská vláda v úterý ohlásila, že hodlá přijmout 20.000 afghánských uprchlíků, z toho 5000 do konce roku. Plán dnes v parlamentu kritizoval labouristický poslanec Chris Bryant, který se Johnsona tázal: "Co má dělat těch zbylých 15.000? Sedět a čekat, až je popraví?" Labouristický lídr Keir Starmer označil vládní plán za vágní, ohrožení Afghánci podle něj nemají žádné "dlouhodobé" možnosti.

Tlak na Johnsona vyvíjeli i jeho kolegové z Konzervativní strany. Konzervativní poslanec a bývalý voják Tobias Ellwood hovořil o "zcela neadekvátní" reakci vlády vzhledem k "rozsahu uprchlické krize, které budeme čelit". "Chlubíme se, že jsme globální Británie. Ale kde byla globální Británie na ulicích Kábulu?" tázala se zase expremiérka Theresa Mayová.

Kritiku si vysloužil také americký prezident Biden, který v posledních dnech naznačuje, že samotní Afghánci nebyli ochotni nasadit své životy v boji proti Tálibánu. "Vidět jejich (amerického) nejvyššího velitele, jak zpochybňuje odvahu mužů, s nimiž jsem bojoval... je to ostudné," uvedl v emotivním projevu další bývalý voják v řadách konzervativních poslanců Tom Tugendhat. Labourista Dan Jarvis, který rovněž v Afghánistánu sloužil, označil Bidenova slova za nepatřičná a neuctivá. V Afghánistánu podle amerických zdrojů za posledních dvacet let padlo přes 60.000 místních vojáků a policistů, což jsou mnohonásobně vyšší ztráty oproti těm americkým.

Britský premiér Johnson slíbil, že jeho vláda udělá vše pro to, aby podpořila afghánské spolupracovníky a zabránila "humanitární krizi". Dodal, že nový afghánský režim bude soudit podle jeho činů, nikoli podle slov. Tálibán ujišťuje, že se nebude mstít pracovníkům dosavadní vlády ani lidem, kteří podporovali zahraniční mise, a že bude respektovat práva žen v rámci islámského práva.

Jeden z lídrů britské armády Nick Carter dnes uvedl, že mezinárodní společenství by mělo dát Tálibánu šanci ukázat jeho současný přístup k vládnutí a vyčkat s kritikou. "Tenhle Tálibán nakonec možná bude jiný než Tálibán, který si lidé pamatují z 90. let," řekl zpravodajské společnosti BBC.