Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jourová na návštěvě kritizovala Polsko: Tohle mi u vás vadí

Eurokomisařka Věra Jourová
Eurokomisařka Věra Jourová
Foto: European Union

Kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující, justice nemá podmínky potřebné k práci. Evropská komise (EK) chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Během své dnešní návštěvy Varšavy to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Komise vede s Polskem řízení pro porušování unijních hodnot kvůli justiční reformě, kterou vláda národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podle Bruselu i polské opozice omezuje nezávislost soudů. EK v minulých týdnech požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby pozastavil platnost dvou zákonů umožňujících trestat polské soudce kritické k této reformě.

"Chtěla bych udělat více, abych ochránila soudce před touto kampaní proti nim, protože tohle není atmosféra, ve které by mohli soudci vykonávat svou náročnou práci," řekla podle agentury PAP Jourová po setkání s polským ombudsmanem Adamem Bodnarem.

Dodala, že usiluje především o dialog s polskými představiteli, kterým chce přiblížit pozici EK a s nimiž chce společně pracovat na řešení situace. Očekává však od nich vstřícný přístup, který by vedl k "obnovení vzájemné důvěry a konstruktivnímu vztahu". Komise má podle ní nástroje, jimiž "může pomoci soudcům v členských zemích, aby pracovali v podmínkách odpovídajících jejich profesi".

Polská vláda sice po několika verdiktech unijního soudu změnila některé části kritizovaných zákonů, ve většině případů však odmítá ustoupit. PiS tvrdí, že reforma má zbavit zemi dědictví komunistické justice a že politici mají vliv na jmenování soudců i v jiných zemích.

"Jako gesto dobré vůle jsem nabídl komisařce kompromis v otázce výběru soudců," řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Ziobro, který je podepsán pod kritizovanou justiční reformou. Bez dalších podrobností dodal, že bude přesvědčovat své kolegy z vládního tábora, aby zvážili podporu nového systému výběru soudců. Zároveň však prohlásil, že Polsko nepřipustí, aby Brusel uplatňoval dvojí metr a Varšavu trestal za něco, co v jiných státech prochází.

Jourová označila jednání se Ziobrem za "upřímné, férové a otevřené". Rozdílné názory na dlouhodobě problematické body však podle ní přetrvávají.

"V otázce vlády práva nejsme ochotni ke kompromisům," řekla novinářům po jednání s ministrem spravedlnosti. Pokrok vidí Jourová například v tom, že se obě strany dohodly na sdílení informací o budoucích krocích, aby nedocházelo k nepříjemným překvapením.

Místopředsedkyně EK se dnes sešla mimo jiné s předsedy obou komor polského parlamentu Elžbietou Witekovou a Tomaszem Grodzkým či předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou.

Šéf Senátu ovládaného opozicí Grodzki po setkání podle polských médií řekl, že Jourová mluvila o možnosti svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Pro Polsko jako jednoho z hlavních příjemců financí z Bruselu je to podle něho velké varování. Komise i některé členské státy by rády zpřísnily tuto podmíněnost již ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, o kterém se povedou jednání v příštích měsících.

Témata:  Věra Jourová Polsko EU

Aktuálně se děje

17. dubna 2024 8:33

Nevídané počasí evidují i v zámoří. Mexiko spaluje extrémní vedro

V hlavním městě Mexika naměřili v pondělí rekordně vysoké teploty, které dosahovaly až 34,2 stupňů Celsia, uvedl šéf tamní státní komise pro vodu Germán Martínez Santoyo na sociální síti X.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Srbsko se vzdává Ruska. Přibližuje se k NATO

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.