Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kremlu chce šéfovat 29 kandidátů. Političku prosazující mír na Ukrajině komise vyhodila

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Ruská Ústřední volební komise v sobotu odmítla zaregistrovat prezidentskou kandidátku Jekatěrinu Duncovovou, která propaguje vizi "mírového" a demokratického Ruska. Uvedl to server Rádia Svobodná Evropa.

Komise zdůvodnila své zamítavé stanovisko údajnými "chybami v dokumentech" potřebných pro zaregistrování kandidatury, které bývalá nezávislá novinářka a komunální politička Duncovová předala 20. prosince.

Odmítla proto její kandidaturu jednohlasně, uvedla šéfka komise Ella Pamfilovová. Po zamítavém rozhodnutí nemůže začít ani získávat podpisy na podporu své kandidatury. O prezidentský úřad se chtěla ucházet jako nezávislá kandidátka.

"Jste mladá žena, všechno máte před sebou," řekla Pamfilovová Duncovové při oznámení rozhodnutí komise. Dodala, že o zaregistrování prezidentské kandidatury požádalo již 29 uchazečů.

Duncovová, regionální zákonodárkyně, prosazuje svou vizi "humánního" Ruska, které je "mírové, přátelské a ochotné spolupracovat s každým na základě respektu." Pokud by byla schválena jako nezávislá kandidátka, musela by získat 300 000 podpisů z alespoň 40 ruských regionů.

Kandidovat chce i úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který podle očekávání svůj post bez problémů obhájí a post hlavy státu bude zastávat v pořadí již páté funkční období.

Svého kandidáta do voleb staví i Kremlu nakloněná Liberálně demokratická strana Ruska, jejímž prezidentským kandidátem bude bývalý vyjednavač pro ukrajinský konflikt Leonid Sluckij. Sluckij uvedl, že jeho kandidatura Putinovi "hlasy neubere".

Vlivný opoziční politik Alexej Navalnyj nemohl v prezidentských volbách kandidovat už v roce 2018 - a to kvůli dřívějšímu obvinění z podvodu, které bylo podle jeho spojenců politicky motivováno.

Podle volebního zákona zájemci o kandidaturu v prezidentských volbách musí podat přihlášky do 27. prosince, následně budou muset sesbírat tisíce podpisů, aby si zajistily místo na hlasovacím lístku.

Oficiálním termínem prezidentských voleb v Rusku je 17. březen, ale hlasovat bude možné tři dny, počínaje 15. březnem. Volit se bude i ve čtyřech ukrajinských oblastech částečně okupovaných ruskými jednotkami i na Krymském poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.

Ruská tisková agentura RIA podle Reuters citovala Andreje Turčaka, tajemníka generální rady prokremelské vládnoucí strany Jednotné Rusko, podle kterého se Putin nebude ucházet o znovuzvolení jako kandidát této strany.

Skupina složená z více než 700 politiků a osobností ze sportovního a kulturního světa se v sobotu sešla v Moskvě a jednomyslně podpořila Putinovu nominaci jako nezávislého kandidáta.

Předseda strany Spravedlivé Rusko - Za pravdu Sergej Mironov uvedl, že šéf Kremlu půjde do voleb jako nezávislý kandidát. V této souvislosti se podle Mironova plánuje sběr podpisů na podporu Putina.

Zdroje, které se pro Reuters vyjadřovaly pod podmínkou anonymity, už dříve uvedly, že Putin se rozhodl opět kandidovat a že jeho poradci se již připravují na kampaň a volby. Kampaň je přitom jen formalitou, stejně jako samotné volby. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se v Rusku těší podpoře 80 procent voličů.

S podporou ruského státu a jeho médií a při absenci veřejně známých soupeřů téměř jistě zvítězí, píše Reuters. "Svět, na který se díváme, je velmi nebezpečný," citovala agentura jeden z nejmenovaných zdrojů, obeznámených s děním v Kremlu.

Ve volbách sice Putin nebude čelit žádnému reálnému soupeři, bývalý agent KGB má však před sebou největší výzvy, jakým šéf Kremlu čelil od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety. Válka na Ukrajině totiž vyvolala nejhorší konfrontaci s Západem od kubánské raketové krize z roku 1962.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj tvrdí, že Putin nasměroval Rusko do slepé uličky vedoucí k záhubě a že vybudoval křehký systém zkorumpovaných posluhovačů, kteří v konečném důsledku vytvářejí spíše chaos než stabilitu.

"Rusko jde směrem dozadu," řekl v červenci pro Reuters Oleg Orlov, jeden z nejuznávanějších bojovníků za lidská práva v Rusku. "Opustili jsme komunistickou totalitu, ale teď jsme se vrátili k jinému druhu totality," dodal.

Témata:  Rusko

Související

Aktuálně se děje

25. července 2024 17:00

Šéfka EK vyzvala státy, aby nominovaly na eurokomisaře i ženy. Česko navrhlo jen Síkelu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek zaslala české vládě dopis, v němž opět vyzvala, aby státy nominovaly na eurokomisaře jak muže, tak i ženu. Uvedl to úřad vlády na sociální síti X

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy