Macron, Scholz a Draghi dorazili do Kyjeva, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině

"Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit," prohlásil Macron. Do města u Kyjeva, kde podle ukrajinských představitelů během ruského obléhání letos na jaře zemřely stovky civilistů, zamířil podle agentury DPA i Scholz.

"Je to hrdinné město poznamenané stigmatem barbarství," řekl Macron v Irpini. Dodal, že zde pozoruje známky spáchaných válečných zločinů.

Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům. Podle ukrajinských zdrojů ruské síly hlavní město ostřelovaly mimo jiné na konci dubna v době, kdy zde jednal generální tajemník OSN António Guterres.

Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, řekl novinářům, že se dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a bude mu tlumočit poselství o evropské solidaritě. Se Zelenským se mají sejít i Scholz a Draghi.

Média o plánované společné cestě tří státníků informovala už v uplynulých dnech, ale oficiální zdroje byly patrně z bezpečnostních důvodů zdrženlivé. Italský list La Repubblica nebo ukrajinská agentura Unian dnes mimo jiné zveřejnily fotografie politiků ve vlaku. K trojici se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, který o tom informoval na twitteru.

Vlakem do Kyjeva po zahájení ruské invaze cestoval například i český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša.

Zorganizování současné návštěvy tří evropských státníků v Kyjevě zabralo několik týdnů, protože politici museli překonat kritiku Ukrajiny mířenou na jejich země, podotkla agentura Reuters. Kyjev kritizoval Německo a Francii a v menší míře také Itálii, za údajné otálení s poskytnutí pomoci Ukrajině, za pomalé dodávky zbraní a upřednostňování vlastních zájmů.

Vyšetřením možných válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu se nyní zabývá zvláštní komise OSN. Její předseda Erik Möse ve čtvrtek řekl, že komise shromáždila četná obvinění z těchto zločinů včetně vraždění civilních obyvatel v Irpini a Buči, ale že je ještě brzy na to, aby se vyjádřila k právní podstatě těchto událostí.

Scholz musí dle ukrajinského velvyslance cestu využít jako šanci

Německý kancléř Olaf Scholz musí dnešní návštěvu využít jako historickou šanci, aby se Německo ujalo vedoucí role v Evropě a aby zastavilo ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru s televizemi RTL a n-tv to prohlásil ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. Od cesty Ukrajinci podle Melnyka očekávají jasnou podporu unijních ambicí země a dodávky těžkých zbraní. Scholz se na Ukrajinu vydal spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim; v Kyjevě se k nim připojil rumunský prezident Klaus Iohannis.

"Především nám jde o to, aby německá vláda stručně a jasně bez ´když´ a ´ale´ slíbila Ukrajině udělení statusu kandidáta na členství v Evropské unii," řekl Melnyk. Rozhodnutí o tom, zda bude Ukrajině udělen, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU svolaný na 23. a 24. června.

Ukrajina podle Melnyka také očekává, že Scholz překročí stín německé váhavosti v otázce těžkých zbraní. "A poskytne Ukrajině masivní podporu všemi dostupnými prostředky z německé armády a zbrojního průmyslu," řekl.

Berlín zatím slíbil Ukrajině mimo jiné systém protivzdušné obrany IRIS-T, sedm samohybných houfnic PzH 2000, na kterých se ukrajinští dělostřelci v Německu cvičí, nebo samohybné protiletecké systémy Gepard. K dodávkám těžkých zbraní se ale Německo staví opatrně a spíše se zaměřilo na takzvané řetězové výměny, v jejichž rámci chce německým spojencům nahradit sovětskou techniku, kterou tyto země přenechají Ukrajině. Česko tak například získá 15 tanků Leopard 2A4 nahrazujících tanky T-72, jež Praha podle dostupných informací poslala Ukrajině.

Scholz kritiku za váhavou podporu odmítá a tvrdí, že Německo pomáhá Ukrajině stejně jako Spojené státy, Francie či Británie. Zdůrazňuje také, že německá podpora bude důsledně ve shodě se spojenci a že cílem je zabránit vojenskému střetu Severoatlantické aliance s Ruskem.

Témata:  Emmanuel Macron,  Olaf Scholz,  Ukrajina