Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová dostane co proto? Sjezd CDU bude bouřlivý, nervozita roste

Německá kancléřka Angela Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Za normálních okolností by sjezd německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), na němž se nebude volit nový předseda, mohl být v podstatě rutinní a poklidnou záležitostí. Letos se ale kvůli vzrůstající nervozitě řady straníků po sérii volebních propadů dá očekávat kritika kancléřky Angely Merkelové i šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou by někteří rádi rovnou zbavili postu.

Když loni v prosinci Krampová-Karrenbauerová po 18 letech v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany nahradila Merkelovou, zdálo se, že by se výměna mohla uskutečnit bez větších problémů. Sedmapadesátiletá politička je své předchůdkyni koneckonců v lecčems podobná, ať už jde o její klidný politický styl nebo pragmatismus.

První týdny tomu také nasvědčovaly, AKK, jak se Krampové-Karrenbauerové často přezdívá, se snažila stranu po volbě, v níž jen těsně porazila bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze, spojovat. V průzkumech veřejného mínění CDU o něco posílila a bývalá sárská premiérka se rychle vyšvihla mezi nejpopulárnější německé politiky.

Nic z toho ale nevydrželo a letos Annegret Krampová-Karrenbauerová a s ní i CDU zažívají nebývalý propad. Zatímco ještě v lednu bylo s prací AKK spokojeno 46 procent občanů, což je v rámci Německa vysoké procento, v listopadu už jen 18 procent. Pod vedením ženy, která je nyní i ministryní obrany, křesťanští demokraté navíc letos výrazně ztratili v evropských volbách i zemských hlasováních v Sasku, Braniborsku a Durynsku. Ve všech z nich dosáhli svých dosud nejhorších výsledků.

Aby toho nebylo málo, začala řada členů jinak tradičně disciplinované strany dávat otevřeně najevo nespokojenost se svou předsedkyní. Vyčítají jí nedostatečné vedení, neschopnost důrazně prosazovat priority křesťanských demokratů i to, že strana nadále ztrácí svůj klasický profil. Člen předsednictva poslanecké frakce Axel E. Fischer hovořil na konci října o "bezobsažné politice celostátní CDU", šéf Mladé unie Tilman Kuban zase přímo na schůzce vedení křesťanských demokratů nastolil otázku, jestli by Krampová-Karrenbauerová měla nadále stát v čele strany.

I řada dalších pak pochybuje o tom, že by se AKK měla stát příští kandidátkou CDU/CSU na kancléřku, a prosazují, aby o nominaci křesťanští demokraté rozhodovali ve vnitrostranickém hlasování. Sázejí totiž na to, že by v něm mohl uspět například loni těsně poražený Merz.

Čtyřiašedesátiletý politik a právník, který má dodnes u konzervativního křídla CDU silnou podporu, navíc nedělá nic proto, aby spekulace o této možnosti zastavil. Věří si, že by post kancléře bez problémů zvládl, a když se vyjadřuje k současné situaci ve straně a vládě, tak často bývá velmi kritický. Na konci října například hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany Merkelové i o tom, že to "takhle nemůže jít dál". Také proto se s napětím očekává Merzovo páteční vystoupení na sjezdu. Hovořit chce hned po Krampové-Karrenbauerové.

Generální tajemník strany Paul Ziemiak navzdory současné napjaté situaci věří, že se sjezd v Lipsku, který potrvá do soboty, neponese jen ve znamení personálních sporů. Debatovat by se podle něj mělo především o politice, včetně postoje k čínské telekomunikační firmě Huawei nebo větším zastoupení žen na kandidátkách CDU.

Témata:  Angela Merkelová Německo Annegret Krampová-Karrenbauerová Konzervativní unie CDU/CSU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.