Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NATO a EU musí posílit spolupráci a podporu Ukrajiny, řekl Stoltenberg

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po dnešním podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.

Lídři obou bloků dnes podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a snahu přimět Rusko k ukončení války. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce aliance a unie.

„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců.

Schválení předcházely spory o to, zda má unie více sázet na kooperaci s aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie. Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) EU Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

22. září 2026 19:38

Jiří Suchý si o sobě přečetl nehezké věci. Legenda Semaforu reaguje

Jiří Suchý v příštím týdnu oslaví úctyhodné 95. narozeniny. Proto všichni doufají, že je ve skvělé kondici. Pravdou však je, že principál Semaforu musel reagovat na spekulace ohledně špatného zdravotního stavu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.