Jednat budou také o pomoci pro Ukrajinu, Kyjevem požadované vyhlášení bezletové zóny či poskytnutí stíhaček však aliance nechystá.

Spojené státy podle Stoltenberga v posledních týdnech výrazně zvýšily počet svých vojáků v Evropě, jichž je nyní na 100.000. Posílají také raketové systémy Patriot do Polska, zatímco Německo a Nizozemsko je umisťují na Slovensko. V pohotovosti jsou také letecké a námořní síly NATO.

"Tímto vším vysíláme jednoznačnou zprávu. Útok na jednoho spojence vyvolá rozhodnou odpověď od celé aliance," prohlásil Stoltenberg.

Šéf NATO opět odsoudil ruskou agresi, kterou podle něj Moskva krátce před jejím začátkem maskovala do lží o stahování svých vojáků. Nyní Rusko vypouští další lži o biologických či chemických zbraních na Ukrajině, čímž může připravovat záminku k vlastnímu chemickému útoku, prohlásil Stoltenberg.

"Musíme zůstat ostražití, protože je možné, že by Rusko mohlo naplánovat operace zahrnující chemické zbraně," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag s tím, že by šlo o válečný zločin.

Ministři obrany podle něj proberou i možnosti další podpory Ukrajiny, které jednotlivé členské země posílají zbraně a další vojenské vybavení. Na dotaz, proč alianční země neposkytnou Kyjevu stíhací letouny, o které opakovaně žádá, však Stoltenberg neodpověděl.

Polsko plánovalo prostřednictvím americké základny v Německu letouny MiG-29 poskytnout, Washington to však odmítl jako riskantní krok. NATO má obavy, že by přílišné angažmá na Ukrajině vedlo k reakci Ruska, po níž by se mohla válka rozšířit i do dalších zemí.