NATO posílí obranu Polska a Pobaltí: "Agresivní akce Ruska" jsou hrozbou

Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně stále asertivnější chování Moskvy.

Dnes Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.

Litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci prohlásil, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. "Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu," řekl Nauséda.

"Samozřejmě, že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné," řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.

Generální tajemník #NATO @jensstoltenberg oznámil, že summit #NATOLondon schválil aktualizované plány na obranu Pobaltí a Polska proti Rusku. Jejich schválení podmiňovalo Turecko tím, že ostatní spojenci označí kurdské jednotky na severu Sýrie za teroristy. Kdo ustoupil, neřekl pic.twitter.com/1IcFaeZdE9

"V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence," dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s Američany vedenou invazí do Iráku v roce 2003.

Stoltenberg na tiskové konferenci představil také závěry jednání devětadvaceti členských zemí aliance, která je v nich označena za "nejúspěšnější alianci v dějinách". V deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.

Země se v závěrečném dokumentu hlásí také k plánu zvyšování obranných investic. "Dosahujeme dobrého pokroku. Musíme a budeme dělat více," píše se v textu. "Agresivní akce Ruska" představují podle závěrů ohrožení euroatlantické bezpečnosti.

Britský premiér Boris Johnson při své závěrečné tiskové konferenci hovořil o "dobrých diskusích" ohledně společného přístupu k Rusku. Lídři prý na summitu probírali, jak je třeba s Moskvou jednat a před čím je třeba se mít na pozoru. Co se týče výdajů na obranu, Johnson podle televize Sky News řekl, že Británie hodlá udržovat obranný rozpočet na úrovni všeobecně požadovaných dvou procent HDP.

Trvalou hrozbou je pro země NATO také terorismus. "Nestabilita za našimi hranicemi také přispívá k neregulérní migraci. Čelíme kybernetickým a hybridním hrozbám," píše se dále v dokumentu. Podporu aliance vyjádřila nastolení dlouhodobé bezpečnosti a stability v Afghánistánu či spolupráci NATO a Evropské unie. Mezi novými členy přivítala Severní Makedonii.

Deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Summit také uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. V deklaraci se objevila i výzva generálnímu tajemníkovi NATO, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit "politickou dimenzi" aliance.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Jens Stoltenberg,  Rusko,  Turecko