NATO řeší podle Stoltenberga obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska

"Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu", řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. "V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení," uvedl.

Přestože řada členských států vyjádřila oběma skandinávským zemím podporu, Turecko svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že především Švédsko vydá členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy. Proti vstupu dvojice se postavil i chorvatský prezident Zoran Milanović, který uvedl, že požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance.

V debatě se studenty dnes turecký prezident Erdogan uvedl, že Ankara na svém postoji trvá. "Naše významné přátele jsme informovali, že bychom řekli ne vstupu Švédska a Finska do NATO, a tímto směrem budeme pokračovat," řekl Erdogan. Zmínil, že obě země hostí skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK) a její syrskou odnož - milice YPG a dodávají jim finanční i vojenskou pomoc. Tyto organizace považuje Ankara za teroristické. Největší výtky Erdogan směřoval na adresu Švédska.

Turecká média v uplynulých dnech informovala, že Švédsko a Finsko kladně nevyřídily desítky tureckých žádostí o vydání lidí spojených s PKK či s klerikem Fetullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za inspirátora neúspěšného vojenského puče z roku 2016. Erdogan dnes zmínil také zákaz vývozu zbraní, které obě skandinávské země přijaly v roce 2019. Tehdy kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie zavedly restrikce na vývoz vojenského materiálu i další země NATO, které je však postupně zrušily.

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes rovněž dal najevo víru, že existuje způsob, jak turecké obavy řešit. "Myslím si, že existuje cesta, jak to překonat. Myslím, že se k ní nakonec dostaneme, a je velmi důležité, abychom v tomto procesu naslouchali všem členům a jejich obavám, a určitě budeme naslouchat Turecku," řekl Wallace.

Nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz dnes společně vyjádřili přesvědčení, že se nakonec ohledně přijetí Švédska a Finska do aliance podaří najít shodu. Podle kancléře je o tom přesvědčená většina členských zemí. Německo dělá vše pro to, aby se obě země staly členy, dodal Scholz.

Stoltenberg se dnes v Dánsku vyjádřil i k válce na Ukrajině, která mimo jiné zapříčinila, že Švédsko a Finsko ve středu oficiálně podaly přihlášku do severoatlantické aliance. NATO podle něj musí být připraveno na možnost, že konflikt může trvat ještě dlouho. Rusko nebylo podle aliance schopné dosáhnout svých cílů na Ukrajině, zřejmě se jich zatím ale nevzdalo. Kyjev tuto válku stále může vyhrát, dodal Stoltenberg.

Finsko a Švédsko dle Bidena splňují podmínky pro členství v NATO

Finsko a Švédsko splňují "všechny požadavky" pro členství v Severoatlantické alianci, řekl dnes americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Oznámil též, že jeho vláda do konce dne předloží Kongresu zprávy týkající se přijetí obou skandinávských států do NATO, informovala agentura Reuters. Vzhledem k vyjádření kongresových lídrů lze očekávat, že Spojené státy vstup Finska a Švédska relativně rychle odsouhlasí.

Biden se sešel s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou den poté, co jejich země oficiálně předaly NATO žádosti o vstup. Pro jejich přijetí do aliance je zapotřebí souhlas všech stávajících členských států. Největší překážkou se v tomto směru zdá být Turecko, které dává najevo nesouhlas a domáhá se vyslyšení svých požadavků týkajících se kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.

Washington naopak přijetí dvou nových členů vyjadřuje silnou podporu a prezident Biden dnes Finsko i Švédsko označil za hrdé demokratické země a velmi blízké partnery. "Splňují všechny požadavky NATO, s přehledem. A mít dva nové členy na dalekém severu zlepší bezpečnost naší aliance a prohloubí naši bezpečnostní spolupráci," řekl při společném vystoupení s finským prezidentem a premiérkou Švédska.

Niinistö a Anderssonová pak podle Reuters mluvili o rozhovorech s Tureckem ohledně změny jeho postoje. Švédská premiérka řekla, že její země už nyní jedná se všemi členy aliance o případných výhradách, finský prezident zase uvedl, že připraven s Ankarou probrat její obavy spojené s přijetím do NATO.

Rozhovorům s Tureckem se věnuje také Bidenova administrativa, která ve věci dává najevo optimismus. Ve středu se v New Yorku sešli americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho turecký protějšek Mevlut Cavusoglu. Podle agentury AP setkání příliš nevyjasnilo "závažnost" tureckých výhrad proti vstupu dvojice skandinávských zemí do aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím pokračoval ve výpadech proti Finsku a Švédsku a Ankara zablokovala rychlé zahájení vstupní procedury na jednání velvyslanců zemí NATO. Od severských zemí žádá kroky proti skupinám usilujícím o samostatný Kurdistán, které považuje za teroristické.

Turecký odpor však nebrání dalším aliančním zemím v interním projednávání finského a švédského zájmu o vstup do aliance. Přijetí dvou nových států ve středu odsouhlasila česká vláda a kroky podniká také ta americká.

"Dnes moje administrativa předkládá Kongresu Spojených států zprávy o přijetí obou zemí do NATO, aby Senát mohl efektivně a rychle postupovat v poradní funkci a odsouhlasení dohody," oznámil Biden. V Senátu je podle něj podpora pro co nejrychlejší schválení finského a švédského členství, "jakmile budou probrány pohledy všech spojenců a NATO schválí přijímací protokoly".

Vstup Finska a Švédska má podle všeho silnou podporu mezi Bidenovými demokraty i mezi zákonodárci Republikánské strany. Její lídr v Senátu Mitch McConnell před několika dny navštívil Helsinky i Stockholm a vyslovil se pro rychlé začlenění dvou severských států do aliance. "Udělám vše, co bude v mých silách, abych uspíšil ratifikaci úmluv v Senátu," uvedl v úterý a půdě Kongresu.

Témata:  Jens Stoltenberg,  NATO (Severoatlantická aliance),  Turecko