Německo nemusí vést vítěz voleb. Kdo bojuje o post kancléře a místa ve Spolkovém sněmu?

Kancléřem se ale podle průzkumů i podle názorů řady německých politologů stane Scholz, nebo Laschet. Výjimečné na letošních volbách je také to, že vést Německo nemusí vítěz voleb.

Hlavními tématy předvolebních kampaní byly sice klimatické otázky, přechod na bezuhlíkové energetické zdroje či obnova hospodářství po pandemii nemoci covid-19, neméně důležitou se ale stala i sama kancléřka. Volby jsou totiž první v dějinách spolkové republiky, kdy úřadující kancléř neobhajuje svůj mandát.

Voliči, kterých má 83milionové Německo 60,4 milionu, tak budou na volebním lístku marně hledat jméno Angely Merkelové. Ta přitom přes 30 let jako poslankyně Spolkového sněmu zastupovala sever Předního Pomořanska s ostrovem Rujánou. Poslanecký mandát zde poprvé získala v roce 1990 a poté ho ještě sedmkrát obhájila. Ve svém volebním obvodu se těšila značné popularitě, o čemž svědčí volební výsledky. Nejhůře si vedla v roce 1998, kdy se pro ni v regionu vyslovilo 37,3 procenta voličů, naopak v roce 2013 tam získala přes 56 procent hlasů.

Stejně dobře jako ve svém volebním obvodu se jí dařilo i na spolkové úrovni. Po těsně vyhraných volbách v roce 2005 se stala poprvé kancléřkou. Konzervativní unii poté dovedla k vítězství ve třech dalších volbách. V roce 2013 pro CDU/CSU hlasovalo 41,5 procenta zúčastněných voličů a o čtyři roky později 32,9 procenta. To je výsledek, od kterého letos budou všechny strany včetně unie velmi vzdáleny.

Průzkum zveřejněný televizí ZDF ve čtvrtek za favorita stále ještě považuje Scholzovu SPD s 25 procenty, Laschetova unie za sociální demokracií zaostává jen o dva procentní body. Ve čtvrtek představily sondáže také agentura Kantar a institut Yougov. Podle Kantaru i Yougov by pro SPD hlasovalo 25 procent lidí, zatímco pro CDU/CSU by to v obou případech bylo shodně 21 procent.

Do Spolkového sněmu se podle průzkumů dostanou všechny strany, které jsou v něm již nyní zastoupeny. Zelení by mohli získat až 17 procent hlasů, ale třeba Yougov udává jen 14 procent. Pro Zelené, kteří poprvé zcela vážně pomýšleli na kancléřský úřad, je to šok, neboť ještě na přelomu dubna a května byli v průzkumech nejsilnější stranou, tehdy měli na dosah prolomení hranice 30 procent. I tak pro ně letošní výsledek bude oproti roku 2017 úspěch, tehdy získali 8,9 procenta hlasů.

Polepšit si mírně mohou i svobodní demokraté (FDP). Tato liberální strana před čtyřmi lety dostala 10,7 procenta hlasů, nyní se pohybuje mezi 11 až 13 procenty. Horší výsledek zřejmě čeká protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. V roce 2017 pro ni hlasovalo 12,6 procenta voličů, letos by to mohlo být okolo deseti či jedenácti procent. Hůře si vede i postkomunistická strana Levice, která klesá k pětiprocentnímu prahu pro vstup do parlamentu. Průzkumy Levici předpovídají mezi šesti a sedmi procenty, před čtyřmi lety dostala 9,2 procenta.

I když se Levice zřejmě stane nejslabší parlamentní stranou, může se stát pomyslným jazýčkem na mocenských vahách, který Scholzovi otevře cestu do kancléřství. Scholz totiž výslovně nevyloučil možnou koalici se Zelenými a postkomunisty. Před takto levicovou vládou varují liberálové i konzervativci, Laschet dokonce hovoří o politickém zemětřesení.

Stejnou roli jako Levice chtějí sehrát i liberálové. Jejich šéf Christian Lindner od jara otevřeně říká, že chce pro FDP takovou povolební pozici, kdy bez ní nebude žádná vláda možná. Podpora FDP je klíčová pro kancléřské plány Lascheta.

Ať již v kancléřství usedne Laschet, nebo naopak Scholz, neobejde se ani jeden z nich bez hlasů Zelených. Baerbocková sice před týdnem v televizní debatě řekla, že by upřednostnila vládu s SPD a že CDU/CSU by ráda viděla v opozici, po volbách budou ale všechny možnosti otevřené. A to včetně pokračování velké koalice sociálních demokratů a konzervativců, nebo vlády SPD, Zelených a FDP.

Velký počet koaličních možností je předzvěstí dlouhých a náročných povolebních vyjednávání. To může znamenat, že Merkelová, která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl.

V Německu se nekonají jen spolkové volby, regionální sněmy vybírají obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska a Berlína, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a probíhají i místní referenda. Obyvatelé Berlína v poradním referendu hlasují o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.

Témata:  volby v Německu,  Německo,  Olaf Scholz,  Armin Laschet,  Annalena Baerbock