Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko podle neoficiálních informací poskytne Ukrajině další tanky

Polsko, ilustrační foto
Polsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Polsko by podle nepotvrzených informací mělo brzy předat Ukrajině všech svých 232 tanků PT-91 Twardy. Na oplátku by měla Varšava od Spojených států obdržet 300 už používaných tanků Abrams, napsal dnes polský server Defence 24. Ten se odvolává na informace z ukrajinských sociálních sítí. Zpráva se objevila v den, kdy polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka přijal v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Blaszczak při jednání se svým protějškem Oleksijem Reznikovem podle agentury PAP zdůraznil, že pomoc Ukrajincům ve válce proti Rusku je pro Polsko nejvyšší prioritou, protože případná porážka Ukrajiny by Polsko vystavila vážnému ohrožení, že se stane příští obětí ruské agrese.

"Ukrajina bojuje samozřejmě i za naši svobodu. Svobodná Ukrajina znamená také svobodné Polsko. Dobytí Ukrajiny Ruskem by pro Polsko představovalo smrtelné nebezpečí," řekl polský ministr. "Chceme sousedit se svobodnou Ukrajinou, ne s Ruskem, a proto podporujeme Ukrajinu," dodal. Připomněl, že Polsko již poskytlo Ukrajině pomoc za 1,7 miliardy dolarů (asi 41,3 miliardy Kč).

Polské tanky PT-91 Twardy jsou v podstatě modernizací tanků T-72 sovětské konstrukce, které za socialismu v licenci vyráběly i polské a československé zbrojovky. Polsko už dříve předalo Ukrajině více než 200 tanků T-72.

Blaszczak začátkem dubna podepsal s Američany smlouvu o nákupu 250 tanků Abrams v nejnovější verzi. Polská armáda má kromě toho ve výzbroji tanky Leopard německé konstrukce.

Témata:  Polsko armáda Polsko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.